Proč je drtivá většina lidí pravorukých? Za co všechno může příroda, a za co naopak lidská výchova a kultura? A jak se v tom obráží anatomický fakt, že máme srdce umístěné mírně vlevo?
Dnes žije na světě většina praváků. Statistiky se různí podle metod, kterými preference té které strany u člověka měří. A taky hodně záleží na tom, kdy se takové měření provede a v jaké zemi. Ukazuje se totiž stále více, že preference jedné strany je čistě civilizační záležitostí.
U zvířat nic takového nepozorujeme, naši nejbližší lidoopí příbuzní to mají padesát na padesát a většinou jsou zároveň obourucí. Pouze u některých živočichů, jako jsou třeba ptáci nebo kytovci, převažuje také spíše pravá strana, což je ale dáno anatomickým uspořádáním sluchových orgánů a tím, která hemisféra je jako první zpracovává.
Podobně u lidí začalo převažovat praváctví mimo z jednoho anatomického faktu – totiž, že máme srdce umístěné mírně nalevo.
194692_300-spartans-the-spartans-sparta-war-shields-spears-raincoats-fight-figure_p.jpg
(Foto: forwallpapers.com)
Rozvoj lidské civilizace se neobešel bez konfliktů, šarvátek a válek. V boji si kromě hlavy musejí lidé chránit také srdce, což dělali pomocí různých štítů, které bylo výhodné držet v levé ruce a pravou třímat nějaký nástroj útočný – kdyby to bylo obráceně, ruce by se nešikovně křížily, schválně si to zkuste. A právě tak nějak začalo nakonec praváctví mezi lidmi převažovat a utvořilo nynější podobu těchto běžných každodenních věcí a situací.
1. Převažující praváctví
Geny pro leváctví skutečně vymizely až v průběhu vývoje civilizace. Při boji muže proti muži totiž pravá držela kopí či později meč, levá štít. Jak již bylo naznačeno, důvod byl jediný – ochrana srdce. Leváci tak při boji umírali častěji.
2. Označování pravé a levé strany u lodí a letadel pomocí signálních světel různých barev
Každá strana lodě je označena rozdílnými světly – pravobok zeleně, levobok červeně. Na vině jsou Vikingové. Jejich lodě neměly kormidlo ve středu zádě – kvůli lepšímu ovládání ho měly vysunuté doprava, protože to vyhovuje pravákům. Lodě pak musely přirážet v přístavu vždy jen levobokem a zleva se také míjely. Tento princip poté přejala celá pozdější evropská mořeplavba. A na boky lodí byla umístěna světla příslušných barev – například aby bylo v mlze vidět, zda loď, kterou na poslední chvíli spatříte, míří k vám, nebo od vás. Stejná konvence pak byla později kvůli jednoduchosti a historické zaběhlosti přijata i u signálních světel na letadlech.
3. Pánské vs. dámské zapínaní
Proč mají oděvy mužů a žen zapínání na opačné strany? To aby vojáci, nosící při boji rukavice, jimi nezavadili při tasení zbraně o lem kabátu. To je jedna teorie. Další říká, že zatímco muži si své oděvy zapínali sami, což je pohodlnější pravačkou, ženy oblékaly jejich služky. Taky to údajně mohlo být tak, že ženy při kojení držely děti většinou levou rukou a pravou stranou oděvu je chránily proti zimě. A ještě jedna – když se ženy na konci 19. století začaly emancipovat, chtěly se zkrátka odlišit.
4. Proč má žena kráčet pro mužově pravici?
Inu právě proto, že kdysi muž coby pravák (ať už přirozeně, nebo z donucení) nosil svou zbraň na levém boku. A aby se vyhnul tomu, že by chůzí poněkud rozhoupaná zbraň mohla do ženy nepříjemně šťouchat, nabídl jí své pravé rámě.
5. Pravda, právo, spravedlnost
Nejen evropské jazyky užívají termínů pravá/levá v přeneseném slova smyslu pro označení něčeho správného/špatného: pravda nebo pravý ve smyslu opravdový – right, recht, droit... Proti tomu stojí levá jako nepravda či levárna – sinister (v angličtině něco nekalého – z latinského sinestra označujícího levou stranu). Už ve staré hebrejštině znamenala ruka také moc nebo sílu, přičemž ‚levá ruka‘ představovala sílu rozkladnou, hrozivou, trestající. Stejné dělení stran se nezávisle vyvinulo také v čínštině a dalších asijských jazycích.
6. Točité schody
Skutečného původu rozdílného zapínání se dnes už asi nedobereme, u točitých schodů ve středověkých hradech je ale příčina zcela jasná: z pohledu zdola se vždy zatáčely vpravo po směru hodinových ručiček. Bylo to proto, aby obránci hradu měli nad dobyvateli výhodu. Nejen že na schodech byli nad nimi, ale navíc měli volný prostor pro útok pravou rukou. Z podobného důvodu byly i přístupové cesty k hradům budovány jako pravotočivé. Ztěžovaly obranu útočníků proti šípům vystřelovaným z hradeb. Jedinou výjimkou v Česku je hrad Kašperk.
7. Závity
Většina šroubů a spojovacích materiálů na bázi závitu je pravotočivá. Tahle obecná konvence vychází z prvních šroubových mechanismů, které fungovaly coby ruční čerpadla na principu Archimédova šroubu (nejstarší taková zařízení byla prokazatelně používána už v 7. století př. n. l. v Babylonu). Aby mohly tyhle ‚čerpací šrouby‘ dopravovat pomocí závitu vodu z nižší úrovně na vyšší, musely vykonávat stejný pohyb, jako když šroub povolujete. Představte si otočný válec zapuštěný kolmo do země, ve kterém jsou vodorovně osazeny dlouhé páky. Při ručním pohánění takového zařízení je výhodnější jít proti směru hodinových ručiček, protože tak pravá, silnější ruka tlačí páku na delším konci.
the-screw-pump.jpg
Obsluha sice statečně používá levačku, ale pravou by jí to šlo mnohem lépe – musí totiž otáčet proti směru hodinových ručiček. (Foto: flickr.com)
Ale existují i závity levotočivé. Ty mají zabezpečit to, aby se při jednostranné námaze šroub samovolně nepovoloval, ale naopak utahoval. Zkuste si povolit šroub na levém pedálu kola a hned vám to bude jasné. Podobně se používají dva šrouby s protiběžnými závity na tzv. napínácích – viz toto foto:
8. Ježdění vpravo
Doprava na cestách byla původně levostranná. Důvod je stejný jako u točitých schodů – pro pravoruké bojovníky bylo výhodnější míjet se s protivníkem zprava, také naskakování a seskakování z koně bylo bezpečnější na levé straně, tedy na kraji cesty.
snimek_obrazovky_2015-03-13_v_11.47.03.png
Červeně jsou vybarveny země, kde se jezdí vpravo (to, že v modře vybarvených zemích se jezdí nalevo, netřeba už snad ani dodávat! (Foto: commons.wikimedia.org)
Poprvé byl pravosměrný provoz zaveden roku 1794 ve Francii. Některé země (Japonsko, Anglie a její kolonie) zůstaly věrné tradičnímu středověkému systému – na světě dnes jezdí vpravo jen asi 66 % procent lidí (na 72 % celkové délky silnic).
A jak jsou na tom praváci a leváci v umění? To se dozvíte TADY.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
