Národní muzeum na březen - poslední měsíc před vzkříšením - připravilo nevšední výstavní cyklus o životě. Smrt vás ale čeká i v Brně.
Smrt v Praze
Tématika smrti se vine jako černá nit téměř všemi výstavními objekty, které Národní muzeum zaštiťuje. Sex a smrt - dvě zásadní témata, která hýbou světem odnepaměti. Bez prvního si život představit lze. Druhé je jedinou životní jistotou s příchutí tabu.
1. Rituály smrti
(Náprstkovo muzeum, Betlémské náměstí 1, Praha 1 - do 20. 9. 2015)
Jak smrt vnímaly velké starověké civilizace a jak ji vnímají současné kultury v různých koutech světa? Ne všude je považována za neodvratný a děsivý konec. Ani pohřební rituály nejsou všude slzavým údolím. Naopak, někde je smrt důvodem k oslavám. Strach střídá v jiné části světa úcta a péče.
Co uvidíte: kromě jiných vzácných exponátů například preparované lidské hlavy "tsantsy" z Ekvádoru, lebku domodelovanou hlínou a zdobenou lasturami z Nové Guiney nebo třeba indickou malbu obřadu Satí - rituálního sebeupálení vdovy na pohřební hranici manžela.
Více informací naleznete ZDE.
2. Smrt kmotřička
(České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha 1 - prodloužena do 15. června)
Tato netradiční výstava je zaměřena na umělecké ztvárnění smrti, jakožto jednoho z nejsilnějších a nadčasových inspiračních zdrojů v hudbě, literatuře, dramatu, filmu i výtvarném umění. Název Smrt kmotřička odkazuje k lidovým písním a pohádkám.
Co uvidíte: unikátní kresby Josefa Čapka z koncentračního tábora, autografy Dvořákova Requiem a Sukovy symfonie Asrael, legendami opředený náhrobek Svatá holčička, barokní tisky, iluminace na téma tance smrti z období renesance, novodobá umělecká díla Olbrama Zoubka a Vladimíra Franze, Erbenovu Kytici v komiksové podobě a mnohé další.
Více informací naleznete ZDE.
3. Onen svět
(Národopisné muzeum - Musaion, Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5 - do 12. 7. 2015)
Výstava v salonku v 1. patře Musaionu představuje zvyky a způsoby, jakými se naši předkové v tradičním lidovém prostředí v 19. a na počátku 20. století vyrovnávali se smrtí. Ať už svých nejbližších nebo členů celé vesnické komunity.
Poznámka na okraj: Název Onen Svět nesou v Čechách hned dvě vesnice. První je součástí městyce Čachrov v okrese Klatovy, druhá leží v katastrálním území Zahořany u obce Kovářov v okrese Písek.
Co uvidíte: přehlídku bohatých tradic a zvyků, které byly udržovány před, během i po loučení s nebožtíkem, masky smrtek z masopustních průvodů, prostředky, kterými se za pomoci lidové magie vesničané bránili nemoci a smrti, rakve, pohřební a smuteční textilie, růžence, modlitební knížky, svaté obrázky nebo třeba výbavu zemřelého na jeho poslední cestu nebo třeba bohatě zdobené barokní dveře s vyobrazením kostlivce z bývalé lékárny kláštera kapucínů na Hradčanech...
Více informací naleznete ZDE.
Smrt v Brně
Fyzicky nenáročná Funerální stezka městem Brnem je netypickým turistickým zážitkem, který se vám vryje hluboko pod kůži.
Stezka začíná u jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie, v němž jsou v prosklené rakvi k vidění mumifikované ostatky pátera Středy - jednoho z významných obránců Brna z doby třicetileté války. Pokračuje zastavením u náhrobku maršála Louise Raduita de Souches - schopného a statečného vojevůdce třicetileté války, za hlavním oltářem v kostele sv. Jakuba.
Tady se můžete pokochat i druhou největší kostnicí v Evropě (první je v pařížských katakombách). Skrývá se v ní přes 50 000 kosterních pozůstatků středověkých obětí moru a cholery, mrtvých z období třicetileté války a švédského obléhání.
Hodinový stroj ve tvaru obří nábojnice (nebo spíš penisu) je připomínkou nedobytnosti města. Při zdánlivě nekonečném čtyřměsíčním obléhání roku 1645 se totiž Švédové rozhodli, že pokud město nepadne do momentu, než odbije poledne, odtáhnou. Brňané se to ale dozvěděli a nechali zvonit dvanáctkrát o hodinu dříve. Švédové ustoupili.
Nevystřílená munice se v době míru mění v tzv. brněnské skleněnky, které ukrývají útroby hodinového stroje. V 11 hodin - v brněnské poledne - skleněná kulička v brněnských barvách (červené a bílé) rozezní melodii zvonkohry a mihne se na dosah ruky v jednom ze čtyř nejnižších výřezů. Pokud budete stát ve správnou dobu na správném místě, můžete si odnést unikátní suvenýr.
Posledním zastavením je klášter kapucínů a přilehlý kostel Nalezení sv. Kříže. Ten skrývá další neživý poklad. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeni řeholníci, příslušníci šlechty a dobrodinci řádu. V šesti místnostech jsou pochováni například proslulý vůdce pandurů František baron Trenck, který byl vězněn na Špilberku a k jeho smrti se váže řada pověstí, nebo třeba známý stavitel a architekt Mořic Grimm.
Těla pohřbených nebyla nikterak balzamována nebo preparována, pouze vysušena vzduchem. Pozvolné vysoušení lidského masa zachovalo původní fyziognomii zemřelých a mnohdy i původní oděv. V hrobce je 60 otvorů spojujících se do několika komínů, které ústily střechou a jimiž proudil vzduch, právě jeho cirkulace umožnila postupné vysušení mrtvol. Celkem bylo v kryptě pohřbeno 205 lidí, z nichž se do dnešních dnů dochovalo 41 mumifikovaných těl.
A TADY máte zajímavé čtení o Acabadoře, paní sladké smrti.
Podobné články
Ivan Brezina
Barbora VrablíkováDoporučujeme
Martin Miko
