Onehdy při večerním pozesení v jednom nejmenovaném městském baru mi se smutkem došlo, že já a mí přátelé jsme k uzoufání vážní a nudní.

Naše večery u dobrého piva a vína se většinou na úkor únavy z pracovního drilu omezily na prázdné tlachání o práci, škole, drbech o všech našich společných známých a pak nemístné civění do displeye mobilů, když už i konverzace přestává bavit a unavuje. Tak rychle dopijeme, rozloučíme se a jdeme všichni na kutě. Sociální interakci s přáteli si smázneme ze seznamu dnešních úkolů.

Kdy jsme si my všichni naposledy hráli? Jako doopravdy? A nemám zrovna na mysli mobilní datlení nejnovější verze Candy Crush nebo Mass Efect 3. Hrajete si? Bylo to třeba dnes, nebo minulý týden? Před rokem? Nebo někdy dávno, když vám bylo šest, sedm let?

Makáme jak umanutí pro co nejvyšší výplatu, drtíme se ve škole, aby s námi zkoušející nevytřel podlahu, pěkně si v sobě hromadíme stres a únavu. Někdy se tak moc snažíme, až téměř zapomínáme na to, že bychom se občas mohli jednoduše a příjemně pobavit. Je v tom snad něco špatného?

"Je ti už přes dvacet let, tak se podle toho chovej." To je ona dost brutální věta, kterou minimálně jednou za život rodiče vypustí na své potomstvo. Upřímně, rozuměl někdo z vás, co tím proboha chtěli říct? Mínili tím snad poslušně sedět v práci, dvakrát denně sníst teplé jídlo a po večerních zprávách civět na televizní detektivky? Držíme si v sobě jakési stigma, které nám brání se natolik uvolnit, abychom si skutečně mohli nefalšovaně, s ryzí upřímností a radostí hrát a užívat si. Často ho přebíjíme několika panáky alkoholu, ale s hladinkou leckdy ztrácíme kontrolu. Výsledkem velké noční zábavy většinou bývá pořádné okno a kocovina jak hrom.

Panák něčeho silnějšího zkuste jednou vynechat. Odložte svůj mobil aspoň na deset minut. Běžte do přírody, vezměte s sebou své přátele. Odsuňte bokem koktavé výmluvy a kašlete na názory cizích lidí. Naučte se být hraví.

Tady bych se ráda opravila. Titulek jsem možná měla napsat trochu jinak. "Co my dospělí? Máme si JAK hrát?" Pro nás neexistuje nějaký specifický úzký návod. Prostě si hrajte.

13a1-990x500.jpg

(Foto: lostateminor.com)

1. Vylezte na strom.

2. Tancujte tak, jako kdyby se na vás nikdo nedíval.

3. Zpívejte na plné koule.

4. Projeďte se na ledních bruslích nebo sjíždějte svah na bobech, lopatě či sáňkách.

5. Blbněte se svým psem.

6. Zkutálejte se z kopce.

7. Vlezte na houpačku a prubněte, jak vysoko to umíte vytáhnout.

8. Malujte prsty.

9. Zařaďte s malými dětmi - dělejte s nimi to, co ony chtějí.

10. Hula hop - schválně, jak dlouho kolem sebe tu obruč udržíte.

11. Kreslete si. I křídou po chodníku.

12. Zahradničte - kopejte, zalívejte, přesazujte, pořádně se umažte hlínou.

13. Vyražte jen tak bez cíle ven - autem či na kole. Prozkoumejte místa, kde se zastavíte.

... a nekonečno dalších možností.

A tady máte 25 hraček, kvůli kterým by si někteří rádi pořídili děti