S autorem vskutku originálních kreseb jsme se sešli v baru Chocobamba v Krásově ulici na Žižkově. "Občas sem chodím," řekl nám. "Obsluha je tu velmi nepříjemná, což hodně lidí odradí, takže tu bývá místo..." Tento rozhovor si přečtěte až po 22. hodině.

Ivan Brezina 14.2.2014, 19:33

Sdílet

Vypadáš jako John Lennon... To jsou růžový brýle. Nasadil jsem si je, protože svět je temný a většina lidí jsou kreténi .Lidi, kteří se berou smrtelně vážně a fetujou vlastní prdy. A vůbec nejhorší jsou politici, třeba Rath. I když ten mně potěšil. Vždycky, když jdu do hospody, si říkám: paráda, já si tu v klidu piju pivo a Rath sedí! Nedávno ti vyšla nová kniha Mártyho frky II... Jo, ale trochu jsem to posral. Do obchodů jsem ji dostal až 20. prosince, když už měli lidi koupený dárky. Tvoje kresby vypadají, jako kdyby je malovalo pětileté dítě... To je záměr, i pointy jsou dětinské. Funguje to právě proto, že je to tak jednoduché, až je je to dementní. Už ti někdo vyhrožoval, že ti za ty malůvky rozbije hubu? Ne, ale za vtip o Židech z koncentráku mi kdosi sliboval trestní oznámení. Ale kecal, nakonec nic nepodal. Proč někteří lidé drsný humor nesnesou? Možná si myslí, že moje frky urážejí ty, do kterých se "trefuju". Třeba postižené. Domnívají se, že postižení jsou kvůli tomu ukřivdění, a cítí potřebu zastat se jich. Jenže právě postižení se mým frkům smějou nejvíc. Píšou mi třeba kvadruplegici, které baví vtipy o vozíčkářích. Což je logický – jediný způsob, jak se s tím vnitřně vyrovnat, je vysmát se tomu. Facebook si to ale zjevně nemyslí, když už ti dvakrát zrušil profil s frky. Co to o něm vypovídá? Že jsou to sráči. Co si myslet o lidech, kteří chtějí zakázat humor? Nemáš poslední dobou pocit, že není čemu se smát? Jo – přestal třeba vycházet časopis Sorry, a to jsem zamáčknul slzu. Sorry byl kult! Jak na tvoje frky reagujou starší příbuzní? Chechtají se. Babička se tuhle podívala na jeden můj obrázek a povídá: "Ježíšmarjá!". Ptám se: "Co je babi, je tam pinďour, že?" A ona: "Jo, a jakej!" Nevyčerpá se časem množina potenciálně legračních situací? Ne, vznikají pořád nové a nové. Je ale pravda, že ze začátku jsem kreslil třeba pět nových frků denně, a teď už jsem trochu zvolnll tempo. Kde hledáš inspiraci? Doma mně toho moc nenapadá, musím být někde venku. Důležitým zdrojem inspirace je samozřejmě chlast. Posílají ti lidi nápady na frky? Jo, hodně, ale použiju z nich nejvýš tak 5 %. Některé cizí nápady jsou trapné, třeba pán, dělá "psí kusy" řezáním psa na cirkulárce. Je pravda, že tvůj humor nesnášejí lidé s vysokým F-scale (česky řečeno s fašistoidními názory), třeba je novinář Jiří X. Doležal? Jo, to je totální moralista, co se neumí smát. Dal by se o něm nakreslit frk? Ne, protože ten člověk je zoufale trapný. To samé platí i pro politiky, a právě proto o nich dneska už nevznikají vtipy. Těm smutným a provařeným lidem se prostě nedá smát a nelze je ani parodovat. Jak si chceš udělat legraci třeba ze Sobotky? Co říkáš humoru v televizi? Je to bída. Třeba Partičku na Primě nebo Na stojáka na ČT vyloženě nechápu. S americkými zábavnými pořady se to vůbec nedá srovnat. Česká soda už skončila, bohužel. Kromě literatury jsi před časem pronikl i do kinematografie a před časem natočil film Jehovova pomsta... Pojednává o jehovistovi, kterého jednoho dne znásilní homosexuál, což ho duchovně promění. Když se můj táta dozvěděl, že chystám film, povídá: "Tak hele, já si chci zahrát tlustýho buzeranta!" A tak jsem mu tu roli napsal přímo "na tělo". Kamarád, který hrál jehovistu, tak ve filmu kouří mýho tátu. Bylo dost psychicky náročné to režírovat... Co teď chystáš? Na Žižkově s kámošem plánuju otevřít bar Mártyho frky. Takže až zase někoho urazíš, může ti přijít dát přes hubu? Jo, budu se tam pravidelně vyskytovat. Rozhovor, který vedl Ivan Brezina a Markéta Lukášková, probíhal v žižkovském baru Chocobamba. Foto: Pavel Vondráček   A ještě pár frků na dobrou noc:

Sdílet

TÉMATA