1. Hry do ruky

Zrovna u tohoto bodu si nejsme jisti tím, jestli jde o vývoj pozitivním směrem. Děti sice už nemusí jen do zblbnutí chytat vajíčka nebo případně potápěče, ale tablet nahradil všechny tyhle bezvadné hry, při kterých jsme přicházeli na to, o čem ten život vlastně je. Místo toho, aby poletovaly venku a utužovaly přátelství, dřepí děti doma na prdeli a mastí nesmyslné bojůvky na dotykových obrazovkách. Často individuálně kolektivně.

2. Cvičební úbor

Tohle ovšem bylo maso. Velbloudí prsty kam ses podíval. Červené a modré trenýrky, aby měl učitel těláku jasno, kdo je kdo a jarmilky, které momentálně prožívají velký boom, na nohou. Stádnost je potřeba vštěpovat už od útlého věku. Jenom jsem nikdy nepochopila, proč měly holky modré trenýrky a kluci červené. O boření stereotypů nemohla být přece řeč.

3. Dlaždičky v koupelně

Výhodou obkladů Erika bylo, že si člověk všude připadal jak doma. Tyhle dlaždičky byly synonymem osmdesátkové koupelny a ještě dlouho poté. Modré, hnědé, zelené a růžové bubliny, občas vytuněné pofidérními květy.

4. Jedeme bombičky

Sifon z drátěné flašky vyprodukovaný kouzelnými bombičkami jsme chlemtali po litrech. Dnes zažívá domácí perlivá voda renesanci. Ale žádný SodaStreem nebo Limo Bar nenahradí starý dobrý komoušský design.

5. Pedro bylo bájo

Dnešní žvýkačky pro děti už vůbec nejsou trofejní záležitostí. Obrázky a tetovačky ze žvejek našeho dětství jsme si pečlivě schovávali a vyměňovali. A ta specifická chuť! Kam se ztratila dětská žvýkací kultura? Umí dnešní děti vůbec udělat bublinu?

6. Zabedněno

V bedně to žilo. Studio Kamarád, Kuřátka, Magion, Vega, Pevnost Boyard, Hry bez hranic... Prostě všechny tyhle a taky tyhle skvosty. Dnešní Déčko se může jít klouzat. Nebo rovnou zahrabat a zrušit.

8. Kazety a písničky na přání

Jak by se asi dnešní děti tvářily, kdybyste jim do ruky daly kazetu a tužku? Napadla by je souvislost? Těžko. A pamatujete, jak jsme volávali do rádia o písničky na přání? Respektive se pokoušeli dovolávat, protože stejnou tendenci měly v ten moment tři čtvrtiny našich vrstevníků. A když jsme se konečně dovolali, zrudli jsme u sluchátka pevné linky jak krocani a vykoktali ze sebe, že chceme zahrát Kelly Family pro všechny ze 4. B., aby měli fajn den. A nahráli jsme je na kazetu.

9. Céčka vs. gumičky

Tady je to momentálně skoro 1:1. Céčka byla fenoménem našeho dětství, gumičky mají slušně nakročeno stát se symbolem dětství dnešních holčiček, ale i některých kluků. Aspoň pořád nečumí do těch prdlých tabletů a telefonů...

A nakonec se ještě můžete zastavit na skok v socíkovské koupelně.