27letý Bartholomäus Traubeck má vážně zvláštní nápady. Kupříkladu pohřbil vzorky krve svých přátel do ledovce na rakousko-italských hranicích. Tam totiž našli slavného "Ledového muže" Ötziho. Nebo nechal hrát dvě elektrické kytary na sebe navzájem. Nebo třeba postavil dva větráky vedle tiskárny, která tiskla. Dlouho. A větráky foukaly. Na všechny strany. Ale především nechal obživnout mrtvé stromy. Tedy metaforicky řečeno. Místo gramofonových desek použil pláty dřeva.

Pomocí elektronického hudebního překladače "data" z letokruhů přetavil do krásné, téměř až symfonické hudby. Svou roli hraje tvrdost, tloušťka a rychlost růstu stromů. Tato data slouží jako základ tvořivého procesu, z něhož vzniká klavírní hudba. Jsou zanesena do stupnice, která je znovu definována celkovým vzhledem dřeva (seřazena od tmavé po světlou a od silné po lehkou strukturu). Použil při tom sedm různých stromů - smrk, dub, javor, ořešák, buk, olši a jasan.

Poslechněte si, jak krásně zní jasan

Bez překladače už to ale takový šlágr není

Pokud vás zajímají zvuky přírody, poslechněte si je také ZDE.