Líbí se vám v sexu něco divného, bizarního a úchylného? Právě díky tomu jste možná normálnější, než si myslíte.

Ivan Brezina 22.3.2014, 18:55

Pictofilie. Foto: pagersource.com Zažili jste si s přítelkyní nebo s přítelem parádní orálek nebo análek? Ve středověku by vás upálili za porušení lidských i Božích zákonů. Sex se kdysi směl provozovat jen mezi manželi, předepsaným "slušným způsobem", a ještě jen pokud sloužil rozmnožování. Dnes se orálek i análek berou v podstatě jako norma. Co všechno si ale můžeme v posteli dovolit? Z právního hlediska je hranice jasná. Pokud někdo znásilňuje děti nebo škrtí ženy v parku, patří za mříže. Ale co když vás vzrušuje převlékat se při sexu za papeže nebo onanovat nad sebranými spisy T. G. Masaryka? „Úchylkám se dnes říká parafilie," vysvětluje pražský sexuolog Ondřej Trojan. „Tenhle termín byl zaveden proto, že v sobě nenese negativní náboj. Když totiž o někom řeknete, že je úchyl, většina lidí si hned automaticky představí znásilňování dětí. Ne každý 'úchyl' je ale společnosti nebezpečný. Řada z nich si svou odlišnost včas uvědomí a naučí se s ní zacházet." To, co považujeme za úchylné, je navíc podmíněno kulturně a historicky. Ve starověkém Řecku muži běžně souložili s mladými chlapci, v dnešním Vatikánu se podle zákona smíte milovat s dvanáctiletou dívkou. Obtížnost přesného vymezení úchylek dokazuje skutečný případ z USA. „Sedmnáctiletý mladík měl pohlavní styk s plně vyvinutu patnáctiletou dívkou," říká doktor Trojan. „Bohužel to ale bylo ve státě, kde je sex povolen až od šestnácti. Mladíka odsoudili a na rok ho zavřeli. Než se vrátil z vězení, dívka dospěla. Vzal si ji a dnes mají šťastné manželství a tři děti. Nemůže ale sehnat práci, protože figuruje ve veřejně dostupném registru pedofilů..." Lékaři dosud popsali asi 550 sexuálních "libůstek". Seznam ale nikdy nemůže být úplný - některé věci totiž vzrušují třeba jen jednoho člověka na světě. Eroticky přitažlivým se může stát v podstatě cokoli. Mezi českými sexuology se traduje třeba případ ženy, která trpěla sexuální fixací na Vltavu. Orgasmus nezažívala při souloži, ale jedině při koupání ve své milované řece. Vltavě nikdy nebyla nevěrná s Lužnicí, Berounkou, Labem, Radbuzou ani jinými řekami, protože ty na ni prostě nefungovaly. Některé libůstky jsou opravdu tak trochu ,mimo'. Ondřej Trojan vzpomíná na pacienta, který si skrz penis a šourek kladivem zatlouká hřebíky. „Když mi ukazoval jizvy, trochu jsem se zarazil," přiznává. "A jakási žena se mě ptala, jakým způsobem vykastrovat partnera, který po tom prý nesmírně touží. Odmítl jsem jí to poradit s odkazem na Hippokratovu přísahu. Docela příjemně mne naopak překvapila pacientka, kterou vzrušovalo, když na ni partner lil teplou čokoládu. Přišlo mi to takové i hezky sladké..."