Máte rádi kino? Pokud se do něj chystáte například dnes, budete tuto událost vnímat jako něco všedního. 28. prosince 1895 však bratři Lumièrové uspořádali vůbec první veřejné filmové promítání. V pařížském Grand Café tehdy diváci zhlédli deset krátkých snímků, z nichž žádný netrval déle než 50 sekund. Diváci byli tehdy absolutně v šoku.
První kino v historii
Auguste a Louis Lumièrové, průkopníci kinematografie, se po technologické stránce inspirovali prací Thomase A. Edisona, kterému v letech 1891–1894 asistovali a získávali tak cenné zkušenosti, které později proměnili ve svůj prospěch. Zároveň však pracovali v otcově továrně na fotografické vybavení ve francouzském Lyonu, kde měli ideální podmínky pro své experimenty s obrazovou technologií. Právě tam se jim podařilo vyvinout filmovou kameru, projektor a zároveň i zařízení pro záznam i promítání filmových záběrů. Své inovativní zařízení nazvali kinematograf a nechali si jej patentovat v únoru roku 1895.
Krátce poté bratři Lumièrové natočili svůj první film. Šlo o jednoduchý, ale přelomový snímek s názvem Dělníci opouštějí továrnu Lumière v Lyonu (La Sortie des Ouvriers de l'Usine Lumière Lyon). Film zachycuje, jak dělníci vycházejí z bran továrny po ukončení pracovní směny. Na tento záběr nepotřebovali žádný propracovaný scénář ani složité režijní zásahy. Stačilo zachytit pouze běžnou událost všedního dne. První promítání tohoto krátkého filmu se uskutečnilo 22. března 1895 v Paříži. Historici jej označují jako neveřejnou projekci či veřejnou zkoušku, neboť se jí zúčastnilo pouze několik pozvaných hostů. Šlo ale o zásadní historický moment, tedy první ukázku možností kinematografu, který bratři Lumièrové vytvořili. Snímek byl velmi jednoduchý a trval pouhých 46 sekund. Tento časový limit byl dán délkou filmového pásu, kterého bylo použito 17 metrů. Promítání probíhalo rychlostí 16 snímků za sekundu, což byla tehdy standardní rychlost pro plynulý pohyb obrazu.
Přestože film postrádal příběh či sofistikovanou dramaturgii, jeho význam pro dějiny kinematografie byl nepopiratelný. Ukázal, že je možné zachytit každodenní realitu na pohyblivém obraze a sdílet ji s publikem v sále. Tento okamžik předznamenal revoluci v umění, kultuře i zábavním průmyslu, a položil základ pro vznik moderního filmu.
Otázka, kdo uskutečnil první veřejné filmové promítání, zůstává sporná. Bratři Skladanowští sice zorganizovali představení pro platící diváky už 1. listopadu 1895, avšak místo pohyblivých obrázků promítali pouze statické diapozitivy. Z tohoto důvodu je prvenství obvykle připisováno bratrům Lumièrům. Ti 28. prosince 1895 pozvali diváky do sklepních prostor pařížského Grand Café na bulváru Kapucínů, kde představili kulturní program složený z deseti krátkých filmů. Promítání jednoho snímku by bylo příliš krátké, protože žádný z filmů netrval déle než 50 sekund. Logicky nechyběl ani jejich první snímek Dělníci opouštějí továrnu Lumière v Lyonu.
Promítání filmů se setkalo s obrovským úspěchem a bratři Lumièrové brzy vyrazili se svým kinematografem na turné po celém světě. Jejich revoluční vynález se postupně představil divákům v řadě významných světových měst. Navštívili všechny metropole od Bruselu a Bombaje přes Londýn a Montreal až po New York a Buenos Aires. Každé promítání vyvolávalo nadšení a zájem o novou technologii velmi rychle rostl.
Kinematograf dorazil také do českých zemí, kde se setkal s velkým ohlasem. První putovní představení se uskutečnilo v roce 1896, což bylo pouhý rok po historickém debutu Lumièrů v Paříži. Premiéra českého promítání proběhla 15. července 1896 v Karlových Varech, kam dorazil zástupce bratří Lumièrů, aby zde představil divákům tento technický zázrak. Karlovarské publikum bylo fascinováno možností vidět pohyblivé obrazy, které do té doby znalo jen jako klasické fotografie nebo ilustrace.
O tři dny později se kinematograf představil v nedalekých Mariánských Lázních. Tamní návštěvníci se rovněž mohli poprvé setkat s projekcí krátkých filmů, které zachycovaly různé okamžiky ze života. V srpnu téhož roku zavítal kinematograf do Brna, kde se setkal s nadšeným přijetím, a v říjnu následovalo několik dalších českých a moravských měst, včetně Ústí nad Labem, Litoměřic a Moravské Ostravy. Cestování kinematografu po českých zemích mělo zásadní význam pro popularizaci filmu u nás. Lidé z různých společenských vrstev se scházeli, aby na vlastní oči viděli tento zázrak moderní doby. Projekce krátkých snímků nabízely nejen zábavu, ale také fascinující pohled na svět, který byl do té doby pro mnohé nedosažitelný. Úspěch promítání ukázal, že film má obrovský potenciál oslovit široké publikum a stát se nedílnou součástí kulturního života. Což se ostatně také stalo.
Zdroje informací:
https://www.britannica.com/biography/Louis-Lumiere
https://en.wikipedia.org/wiki/Louis_Lumi%C3%A8re
https://www.invent.org/inductees/louis-lumiere
Podobné články
Doporučujeme
