Nizozemská královna Juliana, dcera královny Vilemíny a knížete Heinricha zu Mecklenburg, vládla Nizozemsku od roku 1948 až do svých narozenin v roce 1980. Na její počest se každoročně slaví Den královny, což je tradice, která přetrvává dodnes.
Oblíbená nizozemská královna
Juliana prožila šťastné dětství, protože její matka se snažila, aby nemusela čelit stejnému osudu jako ona. Díky tomu si mohla užívat zábavy a vyrůstat mezi dětmi svého věku. Byla vychovávána v pozitivním prostředí mezi obyčejnými lidmi, přesto se od počátku počítalo s tím, že po dosažení plnoletosti usedne na nizozemský královský trůn. Postupně proto začala dostávat důležité vzdělání, které se odlišovalo od běžných dětí, aby byla na tuto roli připravena. Krátce po svých osmnáctých narozeninách ji matka představila jako mladou ženu ve Státní radě.
Ve svých osmnácti letech zahájila studium na Univerzitě v Leidenu, kde se věnovala sociologii, ekonomii, právu a religionistice. Privátně studovala také základy islámu a nakonec získala titul doktorky věd. Současně se pečlivě připravovala na svou budoucí roli nizozemské královny. V této době se začalo uvažovat i o hledání vhodného manžela pro Julianu. Příležitost k seznámení se naskytla v roce 1936 na zimních olympijských hrách v Garmisch-Partenkirchenu, kde se poprvé setkala s knížetem Bernardem van Lippe-Biesterfeldem. Okamžitě si padli do oka, a její volbu schválila i matka. Celý národ se na jejich svatbu velmi těšil.
Kníže Bernard byl charismatický mladík, který vedl na svou dobu neobvyklý a dynamický životní styl. I když nepatřil mezi klasické playboye, Juliana se do něj okamžitě zamilovala, a jejich láska vydržela celý život. Přestože byli během druhé světové války odloučeni, jejich vztah nebyl bez problémů. Často se hádali, měli mimomanželské vztahy a veřejně známé nelegitimní děti. Nakonec však zůstali spolu.
Královna Juliana byla u nizozemského lidu mimořádně oblíbená. Její vládnutí však v roce 1956 narušila kontroverze kolem léčitelky Greet Hofmans. Tato negramotná žena získala Julianinu důvěru díky slibům, že pomůže vyléčit její nejmladší dceru, která trpěla hrozící slepotou. Hofmansová si však postupně získala velký vliv nejen na královnu, ale začala se snažit ovlivňovat i politické záležitosti státu, což představovalo i potenciální občany. Její rostoucí moc vyvolala ostrý odpor veřejnosti a politiků, což vedlo k tomu, že byla nakonec nucena opustit královský dvůr a jít do důchodu.
Juliana panovala celkem 32 let a abdikovala ve prospěch své dcery Beatrix. Rozhodnutí odstoupit oznámila 31. ledna 1980, v den svých narozenin, prostřednictvím televizního projevu. Po abdikaci se stáhla do ústraní a věnovala se rodině a charitativní činnosti. Nakonec zemřela 20. března 2004 ve věku 94 let v paláci Soestdijk v Baarnu na komplikace způsobené zápalem plic. Odešla pokojně ve spánku doma.
S královnou Julianou je také spojena tradice slavení Dne královny (Koninginnedag). Tento svátek vznikl za vlády její matky, královny Vilemíny, a původně připomínal narozeniny Julianiny babičky, královny Emmy. Za Julianiny vlády se však Den královny začal slavit 30. dubna, tedy v den jejích narozenin. Svátek se stal velmi oblíbeným, a přestože Juliana abdikovala, tradice velkolepých oslav pokračovala.
Den královny byl charakteristický průvody, trhy, koncerty a všeobecnou veselicí po celém Nizozemsku. I když byl později přejmenován na Den krále (Koninginsdag) na počest jejího vnuka, krále Willema-Alexandra, jeho duch a význam zůstávají součástí nizozemské identity. Dodnes kvůli svátků jezdí lidé z celé Evropy.
Zdroje informací:
https://www.europeana.eu/cs/stories/koninginnedag-queens-day-in-the-netherlands
https://www.koninklijkhuis.nl/leden-koninklijk-huis/in-memoriam/koningin-juliana
https://www.koninklijkhuis.nl/leden-koninklijk-huis/in-memoriam/koningin-juliana/koningschap
Podobné články
Doporučujeme
