Dne 14. července roku 1099 byl evropskými křesťanskými rytíři dobyt Jeruzalém. Tento úspěch evropského křesťanského světa se podařilo uskutečnit již během první křížové výpravy. Křižáci se po sedmi týdnech obléhání zmocnili Svaté země a začali masakrovat muslimské a židovské obyvatelstvo žijící ve městě.
Svatá země
Od 11. století byli křesťané v Jeruzalémě stále častěji pronásledováni islámskými vládci města, zejména když v roce 1071 přešla kontrola nad svatým městem z rukou relativně tolerantních Egypťanů na seldžucké Turky. Koncem století se byzantský císař Alexius Komenský, rovněž ohrožovaný seldžuckými Turky, obrátil na Západ s naléhavou prosbou o pomoc.
V roce 1095 tak papež Urban II. veřejně vyzval ke křížové výpravě na pomoc východním křesťanům a k znovuzískání svatých území. Reakce západních Evropanů byla okamžitá. První křižáci byly ve skutečnosti „neukázněné“ hordy francouzských a německých rolníků, které se setkaly jen s malým úspěchem. Jedna skupina, známá jako „lidová křížová výprava“, se však dostala až do Konstantinopole, než ji zničili Turci.
První křížová výprava
V roce 1096 se hlavní křižácké síly, čítající asi 4 000 rytířů na koních a 25 000 pěšáků, vydaly na východ. Vojsko křesťanských rytířů, vedené Raymondem z Toulouse, Godfreym z Bouillonu, Robertem Flanderským a Bohemondem z Otranta, vstoupilo v roce 1097 do Malé Asie.
V červnu se křižáci zmocnili Turky drženého města Nikaie a poté porazili mohutnou armádu seldžuckých Turků u Dorylaje. Odtud se vydali na pochod do Antiochie, která leží na řece Orontes pod horou Silpius, a zahájili obtížné šestiměsíční obléhání, během něhož odrazili několik útoků tureckých pomocných armád.
Nakonec 3. června roku 1098 časně ráno Bohemond přesvědčil tureckého zrádce, aby otevřel mostní bránu Antiochie, a rytíři vtrhli do města. V orgiích zabíjení křesťané zmasakrovali tisíce nepřátelských vojáků a obyvatel, a kromě opevněné citadely města se zmocnili všech jeho částí. Později v průběhu měsíce dorazila početná turecká armáda, aby se pokusila město dobýt zpět, ale i ona byla poražena a antiochijská citadela se vzdala Evropanům.
Dobytí Jeruzaléma
Po šesti měsících odpočinku a reorganizace se křižáci vydali ke svému konečnému cíli, Jeruzalému. Jejich počet se nyní snížil na přibližně 1 200 jezdců a 12 000 pěšáků. Dne 7. června roku 1099 dosáhla křesťanská armáda svatého města a zjistila, že je silně opevněné, a začala stavět tři obrovské obléhací věže.
V noci 13. července byly věže dokončeny a křesťané se začali probojovávat přes jeruzalémské hradby. Dne 14. července Godfreyovi muži jako první pronikli obranou a brána svatého Štěpána byla otevřena. Zbytek rytířů a vojáků pak vtrhl dovnitř, město bylo dobyto a desetitisíce jeho obyvatel povražděny.
Křižáci dosáhli svého cíle a Jeruzalém padl do rukou křesťanů, ale o několik týdnů později se na svaté město vypravila egyptská armáda, aby zpochybnila jejich nároky. Srpnová porážka Egypťanů s přesilou křesťanů prozatím ukončila muslimský odpor proti Evropanům a v regionu vzniklo pět malých křesťanských států pod vládou vůdců křížové výpravy.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
