fb pixel
Vyhledávání

První žena popravená federální vládou USA: Mary Surrattová byla pověšena za svou účast při přípravách atentátu na Abrahama Lincolna

Zdroj: Alexander Gardner - The United States Library of Congress's Prints and Photographs, the digital ID cwpb.04230. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3187301

Přestože je dnes již trest smrti v moderních demokratických státech spíše přežitkem či výjimkou, v 19. a 20. století byl běžnou součástí justice. Zejména pak historie Spojených států amerických je s takzvaným „definitivním trestem“ velice propletená, což dokazuje i skutečnost, že je trest smrti stále legální ve více než 25 amerických státech. Závažnost tohoto rozsudku poznala 7. července roku 1865 také Mary Surrattová, která byla jako první žena popravena americkou federální vládou za svoji roli spiklenkyně při atentátu na Abrahama Lincolna.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 7.7.2023, 09:35

Mary Surrattová

Mary Elizabeth Jenkins Surratt se narodila pravděpodobně v roce 1820 či 1823 v Marylandu. Již v mládí konvertovala ke katolické církvi a po zbytek života praktikující katoličkou zůstala. V roce 1840 se pak vdala za Johna Harrisona Surratta, se kterým měla tři děti. Společně se pak stali majiteli hospody a hostince, kde hostili sympatizanty Konfederace, neboť i oni sami s Konfederací sympatizovali.

Mary Surrattová po manželově smrti v roce 1862 zůstala na hostinec v Surrattsville (dnešním Clintonu) v Marylandu sama a v důsledku finančních potíží musela přestavět svůj řadový dům ve Washingtonu na penzion, kam se poté přestěhovala. Tento dům, který se nacházel několik bloků od Fordova divadla, kde byl Lincoln zavražděn, sloužil jako místo, kde skupina příznivců Konfederace, včetně Johna Wilkese Bootha, naplánovala spiknutí s cílem zavraždit prezidenta.

Spiknutí

Právě spojení Surrattové s Boothem nakonec vedlo k jejímu odsouzení, ačkoli se stále vedou debaty o míře jejího zapojení a o tom, zda to soud skutečně opravňovalo k vynesení tak přísného trestu. V den atentátu požádal Booth Surrattovou, aby do svého starého hostince v Marylandu doručila balíček, který, jak se později zjistilo, obsahoval střelné zbraně.

Cestou domů Surrattová narazila na Johna Lloyda, bývalého washingtonského policistu, který si hospodu v současnosti pronajímal. Když se úřady Lloyda poprvé vyptávaly na jejich setkání, nezmínil se o ničem významném a popřel, že by Booth a David Herold (spiklenci) navštívili jeho hospodu.

Nevinná?

Při pozdějším výslechu však tvrdil, že mu Surrattová řekla, aby pro Bootha a Herolda, kteří se tu noc zastaví, připravil whisky a zbraně. Louis Weichmann, jeden z údajných spiklenců, kteří se Surrattovou doručili balíček, byl propuštěn poté, co proti ní svědčil.

Později prohlásil, že ho vláda k výpovědi donutila a že ho po zbytek života trápilo svědomí. Kromě toho Lewis Powell, spiklenec, který byl oběšen spolu se Surrattovou, několik minut před svou smrtí před katem rovněž prohlásil, že je Surrattová nevinná.

Mnozí očekávali, že prezident Andrew Johnson Surrattovou omilostní, protože americká vláda ještě nikdy nepověsila ženu. Poprava byla odložena na odpoledne a ve všech blocích mezi Bílým domem a Fort McNair, místem popravy, byli rozmístěni vojáci, aby předali očekávanou milost. Rozkaz však nikdy nepřišel.

Od její smrti bylo v okolí pevnosti Fort McNair hlášeno mnoho případů spatření ducha Mary Surrattové a dalších podivných událostí. Údajně byla spatřena pohybující se postava v černé kapuci, která měla svázané ruce a nohy stejně jako Surrattová v době popravy. Několik dětí vojáků vypovědělo, že si s nimi "paní v černém" hraje. Mary Surrattová do poslední chvíle trvala na své nevině, což naráží na samou podstatu problematiky definitivního a nezvratitelného trestu smrti.

Zdroj: History, Wikipedia

Podobné články

Doporučujeme

Další články