V prvních dnech druhé světové války německá armáda velice obratně a rychle postupovala severní Francií, čímž odřízla britské jednotky od jejich francouzských spojenců. Kritická situace si vynutila obrovskou hromadnou evakuaci obklíčených vojáků přes Severní moře z města Dunkerk do Anglie. Tato evakuace probíhala pod záštitou operace Dynamo a proběhla mezi 27. květnem a 4. červnem roku 1940.
Tvrdé boje
Psal se 27. květen roku 1940, když jednotky německé divize SS Smrtihlav bojovaly s britskými jednotkami pouhých 50 mil od přístavu v Dunkerku v severní Francii, zatímco britské expediční síly v rámci právě spuštěné operace Dynamo pokračovaly v bojích o evakuaci jednotek z Francie. Toho dne také došlo k události známé jako masakr v Le Paradis.
Jednotka 99 vojáků Královského norfolkského pluku se v tvrdém boji pokoušela zadržet neústupnou německou rotu SS. Po vyčerpání veškeré munice ustoupila britská jednotka na statek ve vesnici Paradis, pouhých 50 mil od dunkerského přístavu, kde čekaly lodě, aby odvezly domů britské expediční síly, které bojovaly po boku Francouzů v obranné válce proti německým útočníkům.
Kapitulace a masakr v Le Paradis
Po odsouhlasení kapitulace začali vojáci uvězněného britského pluku vycházet ze statku a mávali při tom bílou vlajkou přivázanou k bajonetu na znamení kapitulace. Setkali se však s německou kulometnou palbou. Když se o kapitulaci pokusili znovu, dostal zbytek britského pluku od anglicky mluvícího německého důstojníka rozkaz odejít na volné prostranství, kde byli všichni přeživší vojáci prohledáni a zbaveni všeho od plynových masek až po cigarety.
Poté museli všichni odpochodovat přes silnici k nedaleké zdi, kde již byly na pevných pozicích umístěny kulomety. V tu chvíli přišel německý rozkaz: „Palte!“ Ti Britové, kteří palbu z kulometu přežili, byli buď probodnuti bajonety, nebo zastřeleni pistolemi.
Přeživší
Z 99 příslušníků pluku přežili pouze dva, oba vojíni: Albert Pooley a William O'Callaghan. Leželi mezi mrtvými až do setmění, pak se uprostřed lijáku doplazili na nedalekou farmu, kde jim ošetřili zranění. Protože neměli kam jít, vzdali se znovu Němcům, kteří z nich udělali válečné zajatce.
Pooley měl tak těžce zraněnou nohu, že byl v dubnu 1943 repatriován do Anglie výměnou za několik zraněných německých vojáků. Po návratu do Británie jeho příběhu nikdo nemohl uvěřit. Teprve když se O'Callaghan vrátil domů a příběh potvrdil, bylo zahájeno formální vyšetřování. Nakonec po válce britský vojenský tribunál v Hamburku shledal německého důstojníka, který vydal rozkaz „Palte“, kapitána Fritze Knöchleina, vinným z válečného zločinu a odsoudil jej k trestu smrti. Fritz Knöchlein byl roku 1949 oběšen.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
