Chvályhodné, řeknete si možná – závislost na pornografii i hypersexuální porucha jsou určitě závažné problémy, které je potřeba řešit. Na scénu však vstoupil tým výzkumníků z losangeleské University of California (UCLA) se studií publikovanou v odborném časopise Journal of Psychosexual health. Výzkumu se zúčastnilo kromě kontrolních skupin také 257 skutečných fapstronautů – odvážlivců, kteří souhlasili s tím, že minimálně týden neprožijí orgasmus. Oproti očekávání se z nich však nestali alfa samci, spíše naopak: ve výsledku si připadali nešťastní, bezcenní a – v případech, kdy nevydrželi sedm dní abstinovat – také provinilí.
Mícha vám určitě nevyschne
Důležité je také zmínit, že žádná studie nikdy neprokázala, že by častá masturbace vedla k jakýmkoliv zdravotním obtížím. Podle lékařů se není třeba obávat nepříjemností, jakými je třeba vysychání míchy nebo chlupaté dlaně – to vše jsou pouhé fámy o tom, co masturbace způsobuje. Ve skutečnosti přináší pravidelné sebeuspokojení hned několik zdravotních benefitů, jako například nižší pravděpodobnost výskytu rakoviny prostaty. Konkrétně Harvardova univerzita dospěla ve své studii k závěru, že 21 ejakulací měsíčně snižuje riziko tohoto onemocnění o třetinu. Kromě toho masturbace reguluje hladinu stresových hormonů a zároveň uvolňuje hormony štěstí. Proto se po ní cítíme jednoduše dobře. Co se týče Čechů, podle nedávného průzkumu, do nějž se zapojilo 3409 lidí, největší část žen (28 %) i mužů (46 %) masturbuje několikrát za týden. Denně masturbuje čtyřikrát více mužů (16 %) než žen (4 %).
Podle propagátorů NoFap by mělo být díky abstinenci možné zbavit se závislosti na pornografii, jenže vědci z UCLA namítají, že je to nesmysl bez jakéhokoli medicínského základu. Vysvětlují, že podobně naivní by bylo domnívat se, že závislost na alkoholu lze vyléčit zřeknutím se pití na jeden týden. Navíc podle vědců málokdo skutečně trpí závislostí na pornografii. V současné době totiž v žádné lékařské příručce nenajdeme položku „závislost na pornografii“. Velmi pragmatický lékař by tedy svého pacienta pravděpodobně uklidnil slovy: „Vy přece závislostí na pornografii trpět nemůžete, protože nic takového neexistuje!“ Psychologové však připouštějí, že by se o závislosti dalo hovořit, kdyby člověku neodolatelná chuť na nekonečné sledování porna významně narušovala každodenní život. Například by mu bránila vykonávat práci nebo kvůli ní zanedbával rodinu a přátele. Stejně nepodložená je i víra v razantní nárůst hladiny testosteronu a následný růst svalové hmoty. Při sexuální abstinenci lze očekávat přinejlepším zvýšenou hladinu testosteronu v séru, díky čemuž dochází k menším výkyvům v síle působení testosteronu na orgány.
„Mrzí mě, že jsem vás zklamal”
Jaké dopady na zdraví tedy můžeme od masturbační abstinence realisticky očekávat? Vědci vyhledali muže, kteří se dobrovolně zapsali do abstinenčního programu Reboot, ale z nějakého důvodu u nich dříve nebo později došlo k „relapsu“ – tedy nevydrželi a uspokojili se. Program jim sliboval kompletní restart jejich životů, jenže na otázku „Jak jste si připadali při vašem posledním relapsu?“ odpovídali svorně, že cítili smutek nebo vinu. Celých 29 % účastníků dokonce přiznalo, že následně pomýšleli na sebevraždu. Někteří začali trpět úzkostmi a depresemi, jiní zase pociťovali odpor k sexu obecně nebo u nich dokonce docházelo k poruchám erekce.
Týmu odborníků z kalifornské laboratoře se nepodařilo prokázat, co přesně poruchy erekce způsobilo, ale vyslovili hypotézu, že v tom překvapivě mohli mít prsty další fapstronauti. Ukázalo se totiž, že podpůrná skupina nepodléhá v podstatě žádné cenzuře, takže se v diskusních fórech spojených s hnutím NoFap můžete mimo jiné dočíst, že „po selhání musí následovat trest“. Členové Reboot skupin se dále setkali s příspěvky, které zaváněly šikanou nebo byly přímo nenávistné, misogynní nebo homofobní. Stačí letmý pohled na několik novějších příspěvků na redditové stránce NoFap, abychom nahlédli přímo do duší fapstronautů. Mezi příspěvky najdeme například následující přiznání:
„Nevydržel jsem to. Mrzí mě, že jsem vás zklamal.“
„Nedíval jsem se na porno už padesát dní, ale je mi hrozně. Cítím se hůř než předtím. Chci se jenom válet v posteli.“
„Mám úzkosti a nedám bez masturbace ani den. NoFap mě zabíjí.“
„Včera jsem do toho zase spadnul. Uvědomoval jsem si u toho, že dělám něco špatného, ale nedokázal jsem přestat.“
„Copak jseš opice bez mozku?!“
Na webové adrese NoFap.com se pochopitelně dočteme, že její provozovatelé nemají žádné politické ambice, nevyznávají žádné náboženství a masturbace jim vlastně vůbec nevadí. Od svých fanoušků / členů / přispěvatelů tedy dávají ruce pryč, ačkoli věří, že „větší komunita je silnější a více podporující“. O skutečné podpoře by se přitom dalo diskutovat. Stačí si přečíst reakce některých členů na upřímné zpovědi těch, kdo bojují s touhou vrátit se k sebeukájení: „PŘESTAŇ! Copak jseš opice bez mozku?,“ zní jedna z nich. Investigativní novináři také opakovaně poukazují na spojení mezi antimasturbační rétorikou a krajně pravicovými nebo extrémně nábožensky orientovanými subjekty.
Ať je skutečný cíl NoFap komunity a jejích jednotlivých členů jakýkoli, jedna věc se zdá být jistá: zanevřít na masturbaci úplně se nejeví jako zrovna nejlepší nápad. Spolehlivý důkaz, že by taková abstinence byla jakkoli přínosná pro vaše zdraví, zatím nikdo nepředložil, ba naopak: pravidelné vyvrcholení má několik zdravotních přínosů. Hlavní důvod, proč se alespoň čas od času láskyplně věnovat sami sobě, je však vlastní psychická pohoda. Orgasmus totiž odbourává stres, a jako takový je tedy tou nejdůležitější a zároveň nejjednodušší „maličkostí“, kterou je možné se po náročném dni odměnit.
