1. Vapiano v Německu

Foto: defigrandesecoles.lexpress.fr

Vapiano je německá firma s italským jídlem. Tedy ideální kombinace. Čisto, strohý interiér, žádné blafy, nenucená atmosféra, výborná organizace. U vchodu dostanete kartičku a na ní se vám načítá to, co si objednáte. Platí se u kasy na odchodu. Princip je jednoduchý: postavíte se do fronty (ta většinou díky německé preciznosti není dlouhá), vyberete si těstoviny (z deseti druhů) a jejich úpravu: arabiata, pesto, s lanýži, vegetariánská atd. Pasta je ve třech cenových kategoriích: od sedmi do jedenácti euro.

Stojíte u pultu a kuchař (vapianista) před vámi těstoviny připravuje. Vy s ním komunikujete: více česneku, více sýra, méně pálivé, přidat pinie atd. Pití si objednáte u něho nebo přímo u baru. Máte chuť na pizzu? Je tu další pult. Objednáte si, dostane pager, počkáte u stolu a když zapípá, jdete si pro ní. Sladké? Další speciální pult. Na všechno vidíte, nic není schované v kuchyni.

Stoly jsou barové nebo klasické nebo se můžete posadit na lenošky a kanape. U každého stolu je olej, ocet, parmezán a hlavně truhlíky s bylinkami. Bazalku, tymián a spol. si otrháváte sami. Protože Vapiano je samoobslužné, nemusíte mít blbý pocit, když tam zůstane pár hodin a nic si neobjednáváte. Zákazníci jsou většinou studenti, mladí lidé a turisté. Vapiano už má více než sto restaurací: v Evropě hlavně v Německu a Švýcarsku. A také v Rakousku, Bosně, Polsku i Maďarsku. Češi musí chodit holt jen do pizzerií, kde většinou je buď plno nebo tam špatně vaří.

2. Mpreis v Rakousku

Mpreis v rakouském Telfsu

Mpreis není sice fastfood, ale rakouská síť supermarketů. Zařadil jsem je ale do seznamu, protože Mpreis je skutečně vynikající a jejich pekárny s obloženými bagetami lze za fastfood považovat. Prodejen je více než 200 a najdete je na Salcbursku, v Korutanech, Tyrolsku a v italském jižním Tyrolsku.

Je to pravý opak Lidlu, Tesca nebo Kauflandu. Žádná stejná firemní architektura, každý obchod je jiný. Vytvořili je ti nejlepší evropští architekti s důrazem na místní podmínky. Při nakupování můžete za sklem pozorovat pasoucí se krávy, někde vám pod nohama bouří vodopád, jinde je stavba podobná ledovci, někde je jako kapka a na dalším místě ji nerozlišíte od stodoly.

Tohle není žádná funkcionalistická horská vila, ale úplně obyčejný supermarket nad vodopádem v Söldenu. Sortiment? Pokud je něco možné získat od místních výrobců, najdete to v Mpreis. Když se něco nevyrábí v místě, doveze se to z místního údolí, když to není v údolí, bere se zboží z okolí, co není v okolí, přiveze se z Rakouska. A když není zbytí, vezme se to z ciziny. Tedy opačný postup než v českých supermarketech, kde místní výrobky mají jen malý kouteček.

I takto se dá nakupovat. Krásně. Mpreis v Matrei, východní Tyrolsko. Interiér není uzpůsoben pouze potřebám obchodníka, ale hlavně zákazníka. Mpreis se snaží, aby se tam člověk cítil co nejlépe: regály jsou nacpané zbožím, co nejvíce druhů, příjemné osvětlení, dřevo a kov, skleněné stěny, výhledy na Alpy. U většiny z nich také najdete vlastní pekárnu a kavárnu. Parkoviště bývají v podzemí, a to proto, aby stavba byla co nejblíže přírodě, ne abyste k ní šel přes asfaltové moře. Pokud pojedete do Rakouska, je skoro povinnost se v Mpreis zastavit. Ceny stejné jako například v Bille.

3. Pijalnia wódki i piwa v Polsku

Puritánské Polsko? Tančící mnich, kondom a superman? Otveřeno 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - a nikdo si nestěžuje na rušení nočního klidu jako v liberálním Česku.

Velká polská města. 15 hospod. Interiér odkazuje na polská 60. léta. Stěny polepené novinami, centrální vykachličkovaný výčep, většina stolků je na stojáka, umakartový povrch. A je tam věčně narváno. Proč? Protože je to geniálně jednoduché. Ceny jsou jen dvě. 4 zloté/1 euro zaplatíte za pivo, vodku, kafe, čaj, víno, colu, vodu atd. a 8 zlotých/2 eura dáte za jídlo: sledě, sardinky, párky, polívku.

Foto: aad.nazwa.pl

Obrovský bonus! Pijalnia má otevřeno nonstop, 24 hodin denně. Poláci nejsou takový připosranci jako čeští zastupitelé, kteří puritánsky požadují noční klid, a proto v deset hodin většina českých hospod zavírá. V katolickém Polsku města žijí naplno. Varšava, Poznaň, Vratislav, Krakov, Gdaňsk, Toruň: hospody jsou otevřené do rána, na ulicích v pohodě hrají pouliční muzikanti a v Pijalnie vždy na stojáka najdete místo. Takže jestli hledáte Zemi krále Miroslava, kde se svobodně zpívá, jeďte do Polska. Zdá se, že České půlnoční království, co se týče nočního života ve městech, pořádně zaspalo.

5. Marche v Maďarsku

Švýcarský řetězec Marche najdete v celé západní Evropě, ale už bohužel i na jihu a východě. Proč bohužel? Protože je ve Slovinsku, Chorvatsku i Maďarsku, ale Česku se tento kvalitní podnik vyhnul. V Maďarsku se spojil se sítí čerpacích stanic MOL a poskytuje stejný servis jako doma. Tedy: velký čistý prostor a v něm jednotlivé stánky s těstovinami, grilem, salátovým bufetem, hotovými jídly, pekařství, sladké atd. A velké džbery s gulášem, perkeltem a polívkami. Vše čerstvé, cenově přijatelné, obsluha odsejpá.

Když to srovnám s neblahým pokusem Benziny zavést k nám italskou značku Autogrill, je to jak nebe a dudy. Stačí se někdy na obchvatu Plzně směr Rozvadov v Autogrillu zastavit: prázdné pulty, protivná obsluha, divná nálada. Nikdy více.

6. Pirožkárny v Polsku

Restauračních a fastfoodových sítí nabízejících pirožky a pelmeně najdete v Polsku více. Stary mlyn, Królestwo Pierożka, Pierogarnia aj. mají většinou od tří do deseti restaurací. Sortiment je podobný. Pirohy pečené, vařené, smažené. Pirohy se zelím, brambory, s masem, s klobásou, se sýrem. Pirohy sladké i slané. Plus další druhy obilných a bramborových placek. A také boršč. Cena za porci je kolem sto korun.

Navíc: pivo, kvas, medovina, kvašené mléko, nakládaná kyselá zelenina. Prostě skvěle odprezentovaná rychlá polská kuchyně. Proč u nás není síť restaurací s typickými českými specialitami, jako jsou vepřové řízky nebo bramboráky, je mi záhadou.

7. Pizza Hut na Slovensku

Foto: globalpost.com

Co dodat? Pizza Hut byla v Celetné a Na Florenci v Praze, ale už není. Zato podniky tohoto obřího americké řetězce najdete nejen Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku, Rusku, ale i v Iráku, Bangladéši a Ekvádoru. Pizza Hut nenabízí jen klasickou pizzu, ale i bagety, obložené chleby, v Maďarsku například i langoše. Nejbližší je na Slovensku: Bratislava, Trnava, Košice.

8. Dunkin Donuts v Bulharsku

Další z velkých řetězců, který u nás není (ale byl) a v nejbližší době ani nebude. Koblihy z DD ale můžete ochutnat v bohatším Německu nebo mnohem chudším Bulharsku. Podobnou kávu, jakou najdete v DD, můžete ochutnat třeba v Costa Coffee nebo ve Starbucks, ale podobné donuty u nich nenajdete. Měkké, načechrané, pěkně chemicky upravené, až jsou dokonalé.

V devadesátých letech byl DD v paláci Koruna na pražském Můstku. Možná ještě někdo z nás má zafixovanou chuťovou paměť: lehké donuty, pocukrované, s glazé polevou, nebo syté muffiny plné roztávající se čokolády nebo ještě lépe dlouhé eklérky s viskózním sladkým krémem. Bylo to kalorické, tučné, možná i nezdravé, ale dobré. Kde je jim konec.

9. Kolonat v Albánii

Foto: wikimedia.org

Tohle není originál McDonalds, tohle není kopie McDonaldu, to je pravý albánský Kolonát. To, že má barvy jako McDonalds, že princip obsluhy je stejný jako u McDonalds, to, že burgry vypadají stejně jako u McDonalds a že mají dokonce stejný název, neznamená, že se nejedná o zcela originální albánský koncept fastfoodu.

McDonald v Albánii není a až přijde, bude muset s Kolonátem tvrdě vyjednávat. Byl jsem v Kolonátu několikrát a musím uznat, že jejich burgery jsou lepší než u "mekáče". Porce větší, smažené na hovězím loji, maso šťavnatější i přílohy jsou pestřejší. Především však je kolonátí burger v každé pobočce jiný a nemáte tak pocit, že jíte zcela unifikovaný polystyren. Albánský burgr se kvalitou blíží burgrům z dobrých restaurací. Kdybych si mohl vybrat, kam bych v Česku chodil, dám přednost Kolonátu.

A TADY najdete 17 vzrušujících spojení fastfoodu se sexem.