Na okraj dne hovoří profesor Zdeněk Nejedlý... Jeho nedělní promluvy si pamatují mnozí. Jak Cimrmani v jedné hře vtipně poznamenávají – dokázal začít proslovem o husitském hnutí a skončit pochvalou strany za dostatek citronu na vánočním trhu...
Zdeněk Nejedlý splňuje nároky na nejbizarnějšího člověka jednak české kultury, ale také politiky (ačkoliv může soutěžit s mnohými dnešními populistickými figurkami). Narodil se 10. února 1878 v Litomyšli (dodnes zde stojí jeho socha). Pocházel ze 7 dětí. Jeho otec byl učitelem hudby, sbormistrem a byl považován za významného kulturního pracovníka v Litomyšli. Jeho rodina se přátelila s Jiráskovými. V budoucnu použije jako základ „správného“ (komunisty prosazovaného) výkladu dějin právě dílo Aloise Jiráska. V 50. letech měl dostávat tantiemy masového vydávání Jiráskových děl. Říká se o něm, že se cítil svazován (limitován) malým městem, kterým byla Litomyšl, přestože jeho pozdější myšlenky nesou jasný ráz měšťáctví a odporu k cizáctví (zdůrazňování slovanského boje proti Němcům). Byl typ obrozence, který se uzavřel před světem. Zajímaly jej hlavně místní poměry, jakousi obsesi si vytvořil z porážky na Bílé hoře, se kterou se měl národ, dle něj, znovu historicky vypořádat a napravit ji.
Během studia gymnázia projevoval zájem o historii a hudební talent. Později studoval filozofii a estetiku. Jeho učiteli byly takové kapacity jako muzikolog Otakar Hostinský a budoucí prezident Tomáš G. Masaryk, který jej vyučoval filozofii. Habilitoval roku 1905 a roku 1919 se stává řádným profesorem. Již zde je kritizován mnoha kulturními spolky. List Venkov považoval polemiku s Nejedlým za zbytečnou: „...zde je na místě umístění v sanatoriu, srdce myslícího člověka se svírá, co takový nemocný muž přednáší na naší univerzitě“. Existuje také příhoda, která ovšem nebyla historicky potvrzena, podle níž Nejedlý miloval Dvořákovu dceru. Když si místo něj vybrala jiného, tak se Dvořákovi coby ministr pomstil (touto historkou se vysvětluje jeho nenávist k tomuto skladateli).
Mládí
Byl velkým zbožňovatelem Smetany a pracoval také v jeho památníku. V té době byl také členem České strany pokrokové (realisté) T. G. Masaryka. Zde patřil k levicovému křídlu. Nejedlý byl vždy levicově zaměřený, ovšem po vzniku KSČ se na tuto stranu díval velice kriticky. Vnímal ji jako pouze jednu z existujících levicí – více sympatické mu bylo levicové křídlo národně socialistické strany. Vítězství Gottwaldovy frakce v KSČ však přivítal.
zdenek_nejedly_1878-1962_1927_c_georg_fayer_1891-1950_oenb_10454041.jpg
Zdeněk Nejedlý (Foto: Wikimedia Commons, Public Domain)
V Sovětském svazu
V roce 1939 za pomoci KSČ prchá do Sovětského svazu. Zde si můžeme připomenout další bizarní příhodu z jeho života. Nejedlý je jediný člen komunistické strany, kterému bylo uznáno členství zpětně. Do komunistické strany vstupuje v roce 1939 v Moskvě, ale oficiálně je mu členství počítáno od roku 1929. Působí zde jako profesor na Lomonosově univerzitě, dále pracuje v moskevském vysílání československého rozhlasu.
Ministrem školství
Od roku 1945 až do roku 1953 je ministrem školství. Jako takový však nemá na starosti pouze školní systém. Ačkoliv v této době existovalo ministerstvo kultury, tak to byl právě Nejedlý, kdo u nás zaváděl socialistický realismus. Umění muselo být podle jednotného sovětského vzoru. Vytvořil vlastní interpretaci dějin opírající se o Jiráska, ve které byli husité jakýmisi prvními komunisty. Selektoval umělce (skladatele). Hlavním skladatelem, jehož hudba měla být vzorem, učinil svého oblíbeného Bedřicha Smetanu. Jeho biografii také sepisoval, ale skončil v jeho raném mládí – v uměleckých kruzích se jim posměšně říká dějiny pivovarnictví v Litomyšli, jelikož Smetanův otec vlastnil pivovar a Nejedlý skončil svou biografii v jeho 20 letech. Neschopnost dotahovat věci do konce byla Nejedlého nepříjemná vlastnost – nedodělal Masarykův životopis ani nedopsal ten Leninův.
Mnozí si jej pamatují z jeho pravidelných nedělních relací – Na okraj dne hovoří profesor Nejedlý. Jeho odkaz bohužel stále žije, a to například v jednostranné glorifikaci husitů, od které se až v poslední době upouští, nebo například v tom, že po roce 1948 u nás zatím nevyšly Jiráskovy Staré pověsti české kompletní. Dřív měly i židovskou část.
ZDROJE:
https://cs.wikiquote.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Nejedl%C3%BD
https://temata.rozhlas.cz/zdenek-nejedly-mile-deti-hosi-i-devcata-7984545
https://plus.rozhlas.cz/zdenek-nejedly-vedec-ve-sluzbach-rezimu-6507240
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
