Mikuláše Černáka se báli i ostatní bossové. Jak říká jeden jeho známý, byl vlkem mezi psy. Proslul svou chladnokrevností, chlubil se hláškou „není týdne, co někoho nezabiju“.
Mikuláš Černák patřil k první generaci slovenských mafiánů, která místo právníků používala pěsti a zbraně. Pocházel z malé vesnice v regionu Horehroní, jeho rodiče byli farmáři, obyčejní lidé, jako každý druhý ve vesnici. O to více je záhadou, co Černáka přimělo vydat se na cestu mafiána. Základní školu, až na pár kázeňských problémů, dokončil úspěšně, a poté se vyučil automechanikem. Existuje svědectví, že právě zde začala zločinecká kariéra obou bratří (měl ještě bratra Vladimíra, který se od něj moc nelišil). Analytik Milan Žitný se o něm pro TVNOVINY.sk vyjádřil takto: „Vykradená auta, nějaké pušky načerno, nedovolené ozbrojování, ublížení na zdraví. To násilí, které u něj bylo přítomno vždy, tak to se projevovalo už v té době. Byl to rváč.“ Pracoval jako řidič autobusu i jako lesní dělník. Samozřejmě pracoval také na „gruntu“, byl prý dobrým hospodářem. Měl jistě charisma a byl typ vůdčí osobnosti.
Počátky slovenského bosse
Kolem roku 1992 začal Černák podnikat – když se jej kriminalisté ptali, tak řekl jen „byl to nákup a prodej“. Později přiznal, že se jednalo o tzv. „fakturanství“. Jedná se o fiktivní nákupy, které vyúčtoval, a ze kterých si nechal vrátit od státu DPH. V té době to byl běžný způsob, jakým začínala svou dráhu většina mafiánů. Od počátku si budoval image tvrdého, ale férového chlapa. Tedy pokud se mu nezalíbil třeba váš mercedes. Nejdříve se prosadil ve vesnici Telgárt, ležící v okresu Brezno. Zde se nejspíš odehrála také první vražda, kterou má na svědomí. Místní hospodský Miroslav Vlček se rozhodl, že bude svědčit proti Černákovu bratrovi Vladimírovi. Ve vězení se přiznal, že jej společně s bratrem zavraždili. Měl svou vlastní partu, do které patřil Miloš Kaštan a Ján Kán. První jmenovaný měl být mozkem skupiny, jakýmsi ekonomem. Později měla skupina asi 20 členů (tvrdé jádro) – jako všichni slovenští mafiáni si udělali bezpečnostní agenturu, jež vybírala výpalné – když jste si jako podnikatel (např. hospodský) nechtěl u nich zaplatit ochranu, zapálili vám auto, zničili část podniku. Zkrátka každý brzy pochopil, že je lepší platit. Pro mafiány je důležité krytí – byl propojen s politiky Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara. Toto skandální propojení se ukázalo při pokládání základního kamene okresního úřadu v Krupine. Černák zde stál vedle politiků jako čestný host. Později se ukázalo, že takto získával různé státní zakázky – vlastnil stavební firmu Renox. Dnes už není tajemstvím, že tehdejší tajná služba Slovenska (SIS) využívala mafiánské skupiny. Jedním z privilegovaných měl být i Černák. To také vysvětluje jeho absolutní sebedůvěru. Jednou, když šli po ulici, u nich zastavil policista, stáhnul okno a nejspíš jim chtěl domluvit, ať nepijí alkohol přímo na ulici. Černák po něm hodil plechovku se slovy: „Co čumíš?! Vypadni!“ Policista ihned odjel.
Gangster s tygrem
Černák se vysmíval ostatním bossům – o Papáyovi říkal, že střílí jenom se zavřenýma očima. V průběhu devadesátých let zmizelo v okolí Banské Bystrice a Brezna několik desítek lidí. Většina skončila zakopaná v horách. Takto skončil i podnikatel, který Černákovi prodal tygra. Černák mu nezaplatil, neměl prý zrovna čas, a domluvili se, kdy se setkají. Podnikatel ve smluvený den přišel, Černákovi společníci jej vzali do jednoho z jeho nevěstinců a tam jej nalévali alkoholem. Když byl dostatečně mimo, odvezli jej do lesa, kde jej svlékli a zastřelili. Toto bylo u Černáka naprosto běžné, když něco chtěl, tak si to prostě vzal. Sám říkal, že jím vynesený rozsudek smrti je účinnější než rakovina, také říkával, že svými oběťmi by zaplnil autobus. Jednu z nejhrůznějších historek vypráví Milan Reichel, kterého považoval Černák za přítele: Černák se chtěl svému příteli vyrovnat a mít luxusnější auto než on, jednou za ním přijel s mercedesem, který měl na místě spolujezdce chlupy, na což si Černák stěžoval. Když se jej Reichel zeptal, zda má psa, tak odvětil, že majitel měl. „Koupil jsi ho?“ „Ne, zastřelil jsem ho (Bělíka).“ Poté Reichelovi poví šílenou historku, kterak vzal pod nějakou záminkou toho pána do lesa, přiložil mu pistoli na krk, nic. Zkusil to znovu, opět se zasekla. Toho už si nebohý podnikatel všiml: „Miky, ty mě chceš zastřelit?!“ „Ale kdepak..“ napotřetí vyšla rána. Celou historku zakončil slovy: „To byl jiný elegán, ten měl navoněné i slipy.“ Pravděpodobnost, že se náboj zasekne je podle kriminalisty Štočka 1:10 000. Zde se to stalo hned dvakrát. Černák také stojí za vraždou konkurenčního bosse Holuba (článek o něm si můžete přečíst zde). Nikdo však nemůže stoupat věčně. Poprvé na něj byl vydán zatykač v roce 1997, ale tenkrát se z toho ještě dostal. Černák byl nakonec zatčen v Praze v roce 2003, myslel si, že jej jeho styky s tajnou službou zachrání. Ve slovenské politice se zatím odehrály změny, které jeho ochránce vyřadily ze hry. Dostává doživotí, ve vězení se přiznává k několika vraždám a doteď bojuje o propuštění. Dokonce se z vězení vyjadřuje k válce na Ukrajině:
„Boli sme svedkami toho, ako niekoľkonásobne silnejší napadol tým najagresívnejším spôsobom svojho slabšieho suseda. Ujko z Kremľa dokonca pohrozil všetkým svetovým lídrom, aby sa ani nezamýšľali zabrániť mu v tejto jeho okupačnej invázii proti ukrajinskému ľudu, lebo zažijú peklo, ktoré si ani nevedia predstaviť. Otázkou zostáva, čo môže viesť takého skúseného politika k takýmto šialeným slovám a skutkom...“
ZDROJE:
Mafiáni (2015, dokumentární série)
https://zaujimavysvet.webnoviny.sk/mikulas-cernak-zaujimavosti/
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
