I tentokrát rozhovor zkoušel zazdít: „Nemám hlídání na štěně!“ Poláček požádal, ať tedy fenku Frídu („Vůbec netuším, proč se tak jmenuje, pojmenovala ji přítelkyně...“) vezme na natáčení, TMBK souhlasil a přišel v doznívající kocovině s pouhým půlhodinovým zpožděním. Pětiměsíční štěně z útulku bylo během rozhovoru hodné, jen tedy z neznámého důvodu ostře zaštěkalo pokaždé, když zaznělo jméno Ovčáček. Paradoxně to bylo například v momentu, kdy páníček prohlásil, že podle něj „Ovčáček nepůsobí jako svině“.

Sledujte další díl (NE)BLÁZNI, tentokrát s TMBK

TMBK hovoří velmi úsporně, ale o to zajímavěji. Za pozdní příchod se omluví s tím, že nedávno přišel pozdě dokonce i k soudu na vlastní rozvod, protože „v noci někde byl“.

Během rozhovoru se ukazuje, že má všeobecně pozoruhodný vztah k termínům. „Buď dnes nebo zítra mám po strašně dlouhé době koncert,“ říká například: „Nebo byl už včera a já to zase prošvihl?“

Sběratel kytar TMBK by se překvapivě mohl stát občasným hostem na koncertech skupiny Mirai: „S Miraiem Navrátilem jsme kamarádi,“ vysvětluje. „Občas spolu popíjíme, tak jsme dospěli k názoru, že by to bylo fajn.“

Snad poprvé v životě veřejně vypráví o dvou letech, které coby dítě prožil v Lisabonu, bohužel si však máloco pamatuje: „Učila nás tehdy máma,“ pátrá TMBK v paměti, „podle čehož to taky vypadalo, a pak nás tam s bráchou občas naháněly smečky toulavých psů. Zbytek mám v mlze, ale bylo to krásný,“ pochvaluje si.

V průběhu rozhovoru zjišťuje, že letos v říjnu oslaví čtyřicátiny, a rozhodne se, že by při té příležitosti mohl vydat zásadní knihu o své dosavadní práci. „Jinak ale nepředpokládám,“ uvažuje nahlas, „že bych po čtyřicítce něco měnil – poslední dobou se toho už v mém životě změnilo docela dost, teď je čas na trochu klidu.“