Ivan Mackerle – král záhad a tajemství

Ivan Mackerle se celý život věnoval záhadologii, zkoumání kryptozoologie a především pátrání po mýtických tvorech v rámci svých expedic po celém světě. Narodil se 12. března 1942 v Plzni, avšak krátce po válce se celá jeho rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Jeho otec byl totiž slavný automobilový konstruktér Julius Mackerle, jenž se musel kvůli práci často stěhovat. Takže po Praze brzy následoval přesun do Kopřivnice, a když bylo Ivanovi 16 let, vrátil se zpátky do Prahy. Jeho dětství bylo jinak běžné jako u jakéhokoliv jiného chlapce. Četl dobrodružnou literaturu a byl fascinován knihami od Jaroslava Foglara. I z těchto důvodů se po vzoru Rychlých šípů rozhodl založit s kamarády klub, který pojmenoval Svorná šestka. Vyhledával s ním dobrodružství a řešil záhady.

Kromě dobrodružství ho v mládí lákala i technika a hlavně zoologie. Fascinován byl však primárně mýtickými bytostmi, o nichž se dočetl pouze ve sci-fi literatuře. Nejvíce ho zaujal bájný mýtický červ Olgoj Chorchoj, o kterém se dozvěděl na základě knihy od spisovatele Ivana Jefremova. Inspirací mu byl i americký záhadolog Charles Fort, jehož knihy v mládí četl. Po maturitě nastoupil Mackerle na strojní fakultu ČVUT, kde se specializoval stejně jako jeho otec na automobily. Mezitím se stihl ještě oženit a zplodit syna Dannyho. Po absolvování VŠ se vydal na kariéru konstruktéra. Jenže uvnitř duše cítil, že jsou to právě záhady a nevysvětlitelné jevy, co ho v životě nejvíce naplňuje. Studium mýtických bytostí mu však nedalo ve volném čase spát. Jeho osudová cesta a zapálenost k této tematice z něj nakonec vytvořily publicistu, cestovatele a dobrodruha na volné noze, čemuž se věnoval už v dobách hlubokého komunismu.

V roce 1975 například natočil amatérský film s názvem Výprava za Draculou. Mackerle se tehdy vydal do Sedmihradska hledat nejslavnějšího upíra ze všech – hraběte Draculu. Tomu dokonce věnoval hned dva snímky. O dva roky později získal povolení odjet do Skotska k jezeru Loch Ness. Zde toužil najít lochnesskou příšeru. Zájem o světové záhady nebyl nijak ideologicky zaměřený, což Mackerlemu umožnilo bez problémů vycestovat a natočit snímek Loch Ness – Velký otazník, v rámci kterého se mu podařilo setkat se s tamním badatelem Robertem Rinesem.

Po revoluci si Mackerle rozhodl splnit všechny svoje sny, na něž čekal celý život, a na vlastní náklady se vypravoval všemožně po světě natáčet dokumentární snímky. Své televizní dokumenty pak následně zpracovával do knih. Jeho pravděpodobně nejpopulárnějším dílem je Záhada písečného červa z roku 1992. Do Mongolska, kde se měl údajně Olgoj Chorchoj nacházet, se vydal od začátku 90. let hned několikrát. V roce 1998 pro změnu pátral na Madagaskaru po lidožravém stromu Tepe nebo po „sloním ptákovi“ Kryptidovi.

Pokud vás tato problematika zajímá, doporučujeme si od něj přečíst knihy jako Příšery odnikud, Mongolské záhady nebo Cesty za příšerami a dobrodružstvím. Nicméně Mackerlemu neunikly ani české záhady. Se svým kolegou Michalem Brumlíkem zkoumal například utajované případy poltergeistů v Československu, přičemž je nejvíce fascinovaly zprávy o paranormálních jevech na tuzemských hradech a zámcích. Svého času pátral například i po pražském Golemovi. Kromě toho, že psal knihy a natáčel dokumentární filmy, se aktivně věnoval i přednášení na tato témata. Nějakou dobu dokonce působil i jako odborný poradce pořadu Záhady a mystérie, který vysílala TV Prima. Jeho sláva pronikla i do světově známého dokumentárního pořadu Vetřelci dávnověku, kam se dostal v souvislosti s výpravou do Jakutska.

mohlo by vás zajímat

Bigfoot, lochnesska, chupacabra: Malý kryptozoologický atlas

Po dlouhé nemoci nakonec 3. ledna 2013 zemřel.