Leslie Nielsen je dobře známý každému, kdo vyrůstal v devadesátých letech, a to i v Česku. Kanadský herec, který se uznání dočkal až po padesátce, totiž nezapomenutelně propůjčil tvář Franku Drebinovi v komediální trilogii Bláznivá střela. Ta má i v tuzemsku řadu skalních fanoušků, které jistě zasáhlo, když Nielsen přesně před třinácti lety opustil svět živých. Připomeňme si tuhle legendu tím jediným vhodným způsobem...
Tolik sexu jsem neměl od chvíle, co jsem dělal skautského vedoucího!
Jako mladíka ho nikdo neznal. Hrál sice intenzivně, objevoval se v populárních seriálech, měl pohlednou tvář i výrazný, distingovaný hlasový projev, ale v zástupech podobných „hezkých tvářiček“ kanadský herec Leslie Nielsen prostě nevyčníval. Jestli mu to vadilo nebo ne, to je otázka. Prostě dělal to, co ho bavilo – hrál. A vzhledem k jeho třem rozvodům a čtyřem manželstvím můžeme usuzovat, že byl povahy bezstarostné. Bratr někdejšího kanadského vicepremiéra Erica Nielsena proplouval showbyznysem, až se v padesáti – v době, kdy to většina kolegů už pomalu věší na hřebík – seznámil s tvůrčím triem ZAZ neboli s bratry Jerrym a Davidem Zuckerovými a Jimem Abrahamsem, kteří jej obsadili do vedlejší role lékaře v legendární parodii na katastrofické snímky Připoutejte se, prosím.
Tam Nielsen diváky ohromil a Zuckerům a Abrahamsovi se líbil natolik, že jej v roce 1982 obsadili do hlavní role poručíka Drebina v komediálním seriálu Police Squad!. Šílenost nabitá gagy zaujala, a tak v roce 1988 přišel celovečerní snímek, který ze seriálu vycházel a v němž se z Drebina stala i filmová postava. První díl šílené trilogie parodií Bláznivá střela se roku 1988 stal hitem i mimo Spojené státy, a to právě díky Nielsenově suchému humoru a řadě vynikajících hlášek. V devadesátých letech si pak s příchodem soukromých televizí našel počin cestu i do srdcí českých diváků.
Po úspěchu jedničky přišla trochu slabší, ale stále zábavná dvojka s podtitulem Vůně strachu. Spolu s Nielsenem, který byl tou dobou už považován za zavedenou tvář a jednoho z hlavních představitelů soudobých amerických komedií, se vrátila i Priscilla Presley v úloze Frankovy životní lásky Jane, ale také třeba O. J. Simpson jako Frankův kolega Nordberg. Ano, to bylo ještě před tím, než ubodal svou exmanželku. Abychom si připomněli nejen tento film, ale i Nielsenovu památku – dnes totiž slavíme pochmurné třinácté výročí hercova úmrtí – vybrali jsme několik našich oblíbených hlášek z Vůně strachu. Najdete je v galerii tady:
A aby to bylo kompletní, v roce 1994 celou trilogii uzavřel snímek s jasným titulem Poslední případ, v němž se Frank Drebin vrátí z důchodu, aby v utajení dotáhl ještě jeden případ. Pasáž odehrávající se na předávání filmových cen, kde má Frank převlečený za Phila Donahuea projev adresovaný mimo jiné světovým diktátorům, aby už byli konečně hodní, patří opravdu do zlatého fondu žánru v rámci kinematografie USA.
Nielsen se nikdy nebál i těch nejšílenějších projektů. Parodie na bondovky Agent WC 40 nebo komedie Utopenec na útěku využívají humoru za hranicí smysluplnosti („Tvé lži jsou jako banány, přicházejí ve velkých žlutých trsech“ – znalci vědí!). Přesto baví, protože baví Nielsenovo charisma. Je skoro s podivem, že jedna z osobností, která nadefinovala vpravdě bizarní tvář devadesátkových amerických komedií, zároveň svým tlumeným, klidným a elegantním hlasem namlouvala seriózní komentáře k dokumentům a dětským pohádkám.
Zároveň Nielsen vytvořil sérii instruktážních videí o golfu, kde kombinuje ztřeštěné výstupy s precizní golfovou technikou. Na sklonku kariéry si zahrál i Santa Clause... Byl to prostě kanón.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
