George Soros rád pomůže
Když se řekne George Soros, všem se vybaví jakýsi nedosažitelný pojem, který by se dal přirovnat k Satanovi nebo Iluminátům, ale přitom je opak pravdou. George Soros se narodil před 93 lety jako Gyorgy Schwartz v Budapešti. Jeho otec byl známý budapešťský právník. Když skončila 2. světová válka, rozhodla se celá rodina, že se přestěhují kvůli komunismu do Velké Británie. Tam začal George studovat ekonomii a filozofii na London School of Economics. Setkal se zde s filozofem Karlem R. Popperem. Ten mladého Sorose ovlivnil myšlenkou takzvané otevřené společnosti, kterou Soros později aplikoval na reálný svět v podobě Open Society Fund – OSF. Ta má v současnosti přes 40 poboček po celém světě a finančně podporuje nevládní organizace, Romy i uprchlíky.
Po absolvování vysoké školy se Soros rozhodl odjet do USA, kde snil, že prožije svůj americký sen a stane se milionářem díky obchodování na Wall Street, aby se pak mohl stát spisovatelem s finančním zajištěním do konce života.
Tato cesta však trvala mnohem déle, než si pravděpodobně původně plánoval. V roce 1969 založil Soros Fund Management a o 4 roky později jeden z prvních hedge fondů pod názvem Quantum Fund. Do tohoto byznysu vstoupil společně s Jimem Rogersem. Jejich investice se jim během 10 let vrátila 40krát, což se stalo následně základem Sorosových pověstných miliard. Quantum Fund správně spekulovala a investovala na trhu s akciemi, ropou i na japonském trhu. Později fondu pomohlo vsadit na Western Union.
Od 80. let zřejmě usoudil, že má peněz dostatek, a proto se rozhodl, že své aktivity začne směřovat na charitu a odešel z vedení svého fondu. Své mecenášství aplikoval v různých koutech světa. Například tím, že poskytoval stipendia černošským studentům v Kapském městě. Zajímavé jsou však Sorosovy aktivity v Československu a následně v České republice. Po podporování Afriky totiž usoudil, že pomoc potřebují utlačovaná uskupení za železnou oponou. Vybral si proto například Chartu 77, která si dávala za cíl podporovat disidenty v socialistickém Československu a samozřejmě i jejich rodiny. Podle iniciátora nadace Františka Janoucha byl právě Soros jedním z prvních velkých podporovatelů Charty 77. On sám se s ním setkal poprvé v New Yorku, a později po sametové revoluci, když společně s Karlem Schwarzenbergem navštívili tehdejšího československého premiéra Mariána Čalfu. Toho tehdy informovali o tom, že mají v plánu zahájit nadační činnost Charty 77 v Praze. Od premiéra chtěli povolení pro bezcelní dovoz výpočetní techniky do ČSR.
George Soros v současné době vzdělává prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu romské studenty v Česku. Jeho cílem je podpořit úroveň vzdělání Romů, kteří žijí ve střední a východní Evropě. Koordinaci tohoto fondu má v Česku na starost od roku 2010 občanské sdružení ROMEA. Sorosovi kritici často zmiňují, že v Česku známý miliardář podporuje skrz Open Society Foundations i mnoho neziskových organizací, které prý škodí naší společnosti. Příkladem je v některých kruzích neoblíbená česká politická nevládní organizace Think-tank Evropské hodnoty, kterou vede Jakub Janda. Soros přitom investuje do vzdělávacích institucí typu Středoevropská univerzita, která se nachází v Budapešti. Do té nainvestoval neuvěřitelných 880 milionů dolarů.
I přes Sorosovu štědrost se dočkal způsob práce Think-tanku Evropské hodnoty kritiky ze strany vědců a vysokoškolských pedagogů Fakulty sociálních věd UK, kterým se nelíbí, že studie této nevládní organizace přináší do společnosti pouze katastrofické scénáře s nepravděpodobnými výsledky. Navíc prý nepracuje s odbornými studiemi, ale pouze straší s hrozbami, jež sice mohou, ale vůbec nemusí potkat naši společnost. Proto není divu, že s projektem spojený Soros má u nás tolik odpůrců.