Začátek americké tragédie

Ještě v létě roku 1964 to vypadalo, že se americké zapojení ve válce mezi komunistickým Severním a kapitalistickým Jižním Vietnamem přeci jen omezí na vysílání poradců. Takzvaný incident v Tonkinském zálivu z 2. srpna 1964 během kterého mělo dojít k napadení amerických lodí vojsky Severního Vietnamu, však nakonec vtáhl Spojené státy do nepředvídatelné války. Tato válka Ameriku stála na 58 tisíc mrtvých, nemluvě o ztrátě důvěry lidu ve vládu či odcizení celé jedné generace Američanů, kteří nedokázali pochopit, proč je prezident posílá umírat za demokracii do jakési vzdálené asijské země, kde žádná demokracie ani nikdy nebyla. Samotný Tonkinský incident, který vedl k tzv. Tonkinské rezoluci, jež autorizovala masivní nasazení vojsk ve Vietnamu, se pak nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit.

mohlo by vás zajímat

Vánoční bombardování Vietnamu v roce 1972 dotlačilo komunisty k jednání: Nixonovu šílenou kampaň přirovnali k Lidicím a Treblince

Tak či onak, již 5. srpna 1964 nařídil prezident Lyndon B. Johnson odvetnou akci s názvem Operace Pierce Arrow. Jejím cílem bylo zničit severovietnamské přístavy, z nichž měly vyplout čluny, které napadly americké torpédoborce během Tonkinského incidentu. Během rozsáhlého náletu zároveň došlo k prvním americkým ztrátám od počátku oficiálního zapojení země do války – severovietnamské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit dva americké letouny. První pilot, poručík Richard Sather, zahynul, ale druhému letci jménem Everett Alvarez se podařilo dopadnout do vody – Alvarez se vydal ke břehu, kde ho okamžitě zajali komunističtí bojovníci. Tento pilot se tak stal prvním zajatým Američanem ve Vietnamu a zároveň druhým nejdéle drženým americkým vojákem v historii.

Namísto vesmíru skončil v hanojském pekle

Sedmadvacetiletý Everett Alvarez tehdy vůbec nemohl tušit, že se na svobodu dostane až po dlouhých 9 letech. Syn druhé generace mexických imigrantů, který vystudoval na inženýra, se přidal k námořnímu letectvu vlastně náhodou – původně se totiž Alvarez toužil stát astronautem v tehdy vznikajícím vesmírném programu, ale nakonec zůstal u námořnictva. Na jaře 1964 pak byl poslán k americké flotile v Japonsku, ale po cestě byla vlivem rostoucího napětí v oblasti jeho loď převelena k vietnamským břehům. Sám Alvarez pak vzpomínal, že mu otec před odjezdem ukazoval článek v novinách o eskalaci bojů ve Vietnamu se slovy „Koukej, sem tě můžou poslat“. Alvarez nad otcovou poznámkou jen mávl rukou – když pak se sestřeleným letadlem padal vstříc smrti, vzpomněl si Alvarez s trochou smutné ironie na otcova prorocká slova.

Když se pilotovi podařilo zázrakem doplavat ke břehům, byl ihned zajat místní hlídkou, která v něm okamžitě poznala Američana. I když se Alvarez pokoušel dovolat Ženevských konvencí o zacházení se zajatci, Vietnamci se mu okamžitě vysmáli, byť mu slíbili, že ho nemají v plánu zabít. První den strávil Alvarez v místním vězení, kde mu vojáci vytrvale tvrdili, že sestřelili na 8 letadel, přičemž Alvarez moc dobře věděl, že se jednalo o pouhé 2 letouny. Jak později přiznal, právě vytrvalé trvání na svém i v takovýchto maličkostech mu pomohlo udržet si kuráž po celé zajetí. Následujících 9 let pak Alvarez prožil v nechvalně proslulém vězení v Hanoi, kterému zajatci posměšně přezdívali Hanojský Hilton. Opakovaně tam docházelo k brutálnímu mučení zajatých vojáků.

GALERIE Everett Alvarez

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Přestože se Severovietnamci pokoušeli z Alvareze dostat informace, neprozradil Alvarez vůbec nic – své věznitele se pak pokoušel přelstít dlouhými příběhy, které měly odvádět pozornost od jejich neustálých otázek. Pilot jim tak s vážným výrazem vyprávěl, že na lodi většinu času pracuje jako operátor lodního popcornovače, což Vietnamce velice zaujalo, jelikož nevěděli, co je to popcorn. To jim pak Alvarez s radostí sáhodlouze vysvětloval, až si nakonec získal tolik času, že o něj dozorci vlastně ztratili zájem. Časem se totiž vydali tahat informace z nově zajatých Američanů. Na svobodu se ale Alvarez dostal až v srpnu 1973 v rámci první vlny propuštěných vojáků po podepsání mírové dohody mezi komunisty a Spojenými státy.