Brány svatostánku všech milovníků živočišné říše se kvůli koronaviru zavřely už 13. března 2020. 11. května byly opět zpřístupněny venkovní expozice, a celý areál fungoval v provizorním režimu za důsledného dodržování hygienických opatření. Počet návštěvníků se přitom postupně zvyšoval. Od pondělka 25. května se otevřely pavilony – a ZOO se tak vrátila do plného provozu.

Dopady koronavirové krize

Toto dlouhé pochmurné období však nevyhnutelně dopadne na hospodářství Zoologické zahrady. Podle odhadů managementu ZOO Praha přišla o příjmy ze vstupů ve výši cca 50 milionů korun. Její zřizovatel, Magistrát hl. m. Prahy, ale rozhodně nemíní nechat oblíbenou výletní destinaci padnout. „Ačkoliv výpadkem příjmů, přibližně ve výši 12 miliard, bude zasažena i samotná Praha, je nám jasné, že v rozpočtu hlavního města budeme muset najít dostatek prostředků na to, abychom zoologické zahradě výpadek příjmů dofinancovali,“ ujišťuje náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), do jehož kompetence Zoologická zahrada spadá.

Náměstek Hlubuček přitom věří, že se povede nastavit i další formy spolupráce. „Vedle přímé finanční podpory ZOO, kterou budu prosazovat v rámci Rady hl. m., hledáme cesty ve spolupráci s Prague City Tourismem, jak přilákat více českých návštěvníků do Prahy, z čehož by ZOO přímo profitovala," nastiňuje plány pražského magistrátu.

9c664b32-1875-4a2d-b46f-27993571836b.jpg

(Foto: ZOO Praha, archiv P. Hlubučka)

Zbrusu nová expozice

Vedení zoologické zahrady navíc během uzavření nezahálelo a pilně pracovalo na nových projektech, které mají zvýšit atraktivitu expozic pro návštěvníky a poskytnout jim úplně nové zážitky. Tím nejviditelnějším z nich je představení nové expozice – Darwinova kráteru. Tím chce vedení zahrady představit Pražanům specifickou australskou faunu a floru vskutku pod drobnohledem.

Nová expozice se rozléhá na ploše 4 600 metrů čtverečních. Sestává ze tří výběhů a jedné voliéry. Najdete zde i interaktivní skalní stěnu, na které můžete zanechat otisk své dlaně – podobně jak tomu je v jeskyních patřících do aboridžinského kulturního dědictví. „Expoziční celek Darwinův kráter představuje jedinečné obyvatele Austrálie a především Tasmánie, v čele s ďábly medvědovitými. Vedle nich zde našly domov také tři z pěti tasmánských druhů klokanů, vejcorodé ježury, dva zajímavé druhy australských hadů a více než desítka ptačích druhů,“ láká návštěvníky ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek.

Záchrana tasmánských čertů

Bobek je hrdý na to, že právě pražská ZOO může participovat na záchranném programu, který má zabránit unikátnímu živočišnému druhu tasmánských čertů před vyhynutím. Tito tvorečkové jsou v podstatě menšími příbuznými klokanů, v tasmánském ekosystému ale zastávají nenahraditelnou roli – fungují zde totiž jako samozvaní uklízeči. Hlavní součást jejich jídelníčku totiž tvoří mršiny. Tento živočišný druh je však v současnosti na pokraji vyhynutí v důsledku náchylnosti jeho zástupců k infekční rakovině obličeje. V Austrálii již bylo spuštěno několik ozdravných programů, jejichž cílem je uměle podpořit reprodukci ďáblů medvědovitých.

Nadšení neskrývá ani Petr Hlubuček: „Mám radost, že se otevírá nový unikátní pavilon pro australská a zejména tasmánská zvířata. Věřím, že tak končí nepříjemné období, kdy musela zoologická zahrada zůstat pro veřejnost uzavřená, což s sebou neslo řadu komplikací.“ Společně s ředitelem Bobkem věří, že se díky nové expozici podaří efektivně zvýšit povědomí české veřejnosti o krizi, jež tasmánské čerty v současnosti existenčně ohrožuje.