Trio Beethoven, Bach a Mozart

Každý se již v životě nepochybně setkal s různými přirovnáními k nějaké významné postavě dané zájmové oblasti typu: „Ty máš postavu jak Schwarzenegger; ty jsi snad Einstein; můj šéf je fakt Herodes!“ nebo právě „ty jsi další Beethoven!“ Svou hudební velikostí se mu může vyrovnat snad jen Wolfgang Amadeus Mozart nebo Johann Sebastian Bach. Ačkoli zmínění skladatelé nemusí být nutně vašimi nejoblíbenějšími, ať už třeba z toho důvodu, že jsou „nejprofláklejší“, a radši dáte přednost Mahlerovi, Dvořákovi, Vivaldimu, Schubertovi nebo Čajkovskému, je nutno uznat, že vliv zmíněné trojice na vývoj klasické hudby je asi ten největší, proto jsou taky objektivně považováni za „nejlepší“.

Falešná rozmanitost žebříčků s nejlepšími skladateli

Ludwig van Beethoven se pravidelně umisťuje v TOP 3 nejlepších skladatelů všech dob. Jistě není překvapením, že ho v oné nejlepší trojce téměř vždy doplňuje Mozart s Bachem. Deník New York Times dopřál zlaté první místo Bachovi, druhé Beethovenovi a na třetí místo umístil Mozarta. Naproti tomu hudební měsíčník BBC Music Magazine ocenil Beethovena bronzovou medailí a Mozarta posunul až na bramborové čtvrté místo. První místo si i v tomto žebříčku zabral Johann Sebastian Bach, přičemž na místo druhé se vmáčknul Igor Stravinsky. Značnou oblibou tvůrců těchto žebříčků je doslova zanedbávat Wolfganga Amadea Mozarta a posouvat ho na nižší příčky, někdy dokonce mimo TOP 5 na sedmé či osmé místo. Chtějí se tím naoko oprostit od Mozartovy popularity a profilovat sami sebe jako znalce neinfikované líbivou hudbou z jeho pera. Budeme-li se však snažit sebevíc, zvučnost Mozartova jména i jeho hudby mu odepřít nelze – rozhodně by se měl objevovat minimálně mezi třemi nejlepšími, ne-li na samotném vrcholu.

mohlo by vás zajímat

Beethoven mu věnoval symfonii: Jeden z největších vojevůdců historie Napoleon Bonaparte ve skutečnosti nebyl vůbec malý

Svatá trojice klasické hudby

Sám Ludwig patří také do čistě teoretického uskupení „The Three Bs (Tři Béčka)“, které zastřešuje skladatele Beethovena, Bacha a Brahmse jakožto významné skladatele, jejichž jména začínají písmenem „B“. Jedná se o napodobení Nejsvětější Trojice (Otec, Syn a Duch svatý) na poli klasické hudby. Fráze je běžně (hovorově) užívána v diskuzích o klasické muzice, aby zdůraznila významnost třech zmíněných interpretů. Původní trojici „Béček“ tvořil Beethoven a Bach s francouzským skladatelem Hectorem Berliozem, který byl později nahrazen Johannesem Brahmsem. Pravděpodobně není třeba vysvětlovat proč, stačí se zamyslet nad tím, zdali vám je víc povědomé příjmení Berlioz nebo Brahms.

Beethoven čelil v mládí nátlaku svého otce, který propadl alkoholu

Ludwig van Beethoven se narodil s největší pravděpodobností 16. prosince roku 1770 ve městě Bonn. Ludwigův otec Johann van Beethoven se chtěl vyrovnat příběhu Mozartovy rodiny a představit světu další zázračné dítě – proto svému synovi při jeho prvním živém koncertu v osmi letech ubral dva roky, aby dodal příběhu potřebnou šťávu. Ludwig nebyl v takto útlém věku nijak vášnivým hudebníkem, na alkoholu závislý otec s cholerickou povahou ho nutil do cvičení dnem i nocí a využíval synova hudebního nadání k získání příjmů. Hudební vášeň probudil v Beethovenovi až bonnský dvorní varhaník Christian Gottlieb Neefe, který poskytl Beethovenovi důstojné kompoziční základy a opravdu se mu věnoval jako správný mentor.

Beethovenovo setkání s Mozartem ve Vídni

V sedmnácti letech se Beethoven vydal do Vídně, kde se údajně setkal s jednatřicetiletým Mozartem a na krátkou dobu se prý stal i jeho žákem. Zanedlouho se musel ovšem vrátit zpět do rodného Bonnu, jelikož jeho matka umírala na tuberkulózu – po její smrti musel zatím stále sedmnáctiletý Beethoven živit celou rodinu. Od roku 1792 žil trvale ve Vídni, kde se učil u předních hudebních skladatelů (Hayden, Salieri atp.). Beethoven byl oblíbený mezi tehdejší aristokracií a mohl se díky tomu živit jako svobodný umělec, což bylo v té době velmi neobvyklé – většina skladatelů byla zaměstnána u dvora určitého šlechtického rodu. Mezi Beethovenovy největší sponzory patřily také dva staročeské rody, Lobkovicové a Kinští. Beethoven mimo jiné dvakrát pobýval také v Praze, a to v letech 1796 a 1798. Byl zde ovšem znám spíše jako skvělý improvizátor a klavírista než jako skladatel. Celkově však o jeho pobytu v Praze neexistuje dostatek materiálů, jelikož se o geniálního skladatele příliš nezajímal tehdejší místní tisk. Praha byla totiž Mozartovým městem. Ten svou hudební genialitou a popularitou „zastínil“ všechny ostatní.

GALERIE Ludwig van Beethoven

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Beethovena od skládání hudby nezastavila ani hluchota

Od roku 1795 se začaly projevovat Beethovenovy potíže se sluchem, trpěl údajně závažnou formou ušního šelestu. Dle výpovědi jeho žáka Carla Czerného mohl Beethoven slyšet hudbu maximálně do roku 1812, jiné zdroje uvádějí, že kompletně ohluchl v roce 1816. I přes hluchotu ovšem Beethoven skládal hudbu dál, podobně jako český skladatel Bedřich Smetana. Ludwig van Beethoven zemřel 26. března roku 1827 ve věku 56 let, příčina smrti je ale předmětem dohadů. Jako počáteční choroba připadá v úvahu cirhóza jater, chronický zánět tračníku či syfilis. Jako reálná se ale po laboratorní analýze vzorku Beethovenových vlasů jeví i otrava olovem. Tento geniální skladatel, který je již více než dvě stě let považován za jednoho z nejvýznamnějších interpretů všech dob a svou bohatou hudební fantazií připravil půdu pro další vývoj klasické hudby, je pohřben společně s kolegou Franzem Schubertem na Vídeňském ústředním hřbitově.