Třetí série Westworldu je tady. Opět se všichni ponoříme do intelektuálního vědecko-fantastického dramatu o kovbojích a robotech a budeme se tvářit, že na tom není vůbec nic divného. Víte ale, kde se vůbec příběh o androidech se šestiraňáky vzal? Tam, kde se vzali i naklonovaní dinousaři z Jurského parku; v hlavě Michaela Crichtona.
"Ten pošahanej dědek to dokázal"
Michael Crichton je extrémně populární autor, který se zaměřuje hlavně na technothrillery, tedy dramatické strhující příběhy o tom, co se stane, když pokročilá technologie přeroste lidstvu přes hlavu. Nejvíc se asi proslavil knihou Jurský park, který sloužil jako předloha Spielbergově fenomenálnímu blockbusteru. Ostatně, Jurský park a Westworld toho mají dost společného; oba vypráví příběh někoho, kdo na základě špičkové vědy vytvoří zábavní park s pochybnými etickými základy a dříve nebo později se všechno ošklivě zvrtne.
Crichton byl ale uznávaným autorem už od sedmdesátých let. V roce 1969 vyšel jeden z jeho nejslavnějších románů Kmen Andromeda o mimozemské nákaze, která se šíří po Zemi. Filmové zpracování Andromedy přišlo hned v roce 1971 a někdy v té době se Crichton zajímal o astronautiku. Dokonce navštívil Kennedy Space Centre, kde byl svědky toho, jak astronauti trénují na vesmírné mise… a to ho neskutečně fascinovalo.
Spisovatel byl uchvácen tím, jak přesně musí kosmonauté pracovat. Jak ukáznění a striktní musí být, jak musejí zachovávat klidný tep, pravidelně dýchat a skoro strojově plnit jednotlivé úkony. To všechno za přímé podpory opravdových strojů. Crichtona od té chvíle pronásledovala myšlenka na to, že musí přijít doba, kdy se budou stírat rozdíly mezi strojem a člověkem… A tady se poprvé rodil Westworld.
Příběh nejlepšího zábavního parku, kde můžete společně s od lidí nerozpoznatelnými androidy prožít epická dobrodružství, měl být původně novelou, ale nakonec se Crichton rozhodl, že to, jak on příběh vidí, dokáže do diváků dostat jenom na filmovém plátně. Kromě scénáře se tentokrát ale chtěl ujmout i režie.
Westworld na plátně
Studio MGM tenkrát bylo ochotné nechat pisálka režírovat jejich technothriller, ale mělo dvě podmínky. Ta první byl rozpočet o výši milion dvě stě padesát tisíc dolarů, což bylo málo i na sedmdesátá léta. Druhou podmínkou byl časový limit natáčení, který byl stanovený na šibeničních třicet dní. Crichton kývnul a nějakým zázrakem se mu povedlo dovést film až do premiéry. Ale objevilo se i několik zádrhelů.
Ten největší byl se speciálním efektem androidího POV. Crichton chtěl do filmu zoufale scénu, ve které se divák pohledem robota dívá na lidi. Byla to první CGI scéna použitá ve velkorozpočtovém filmu. Těch několik sekund mělo vytvořit profesionální studio během devíti měsíců a chtěli za to dvě stě tisíc dolarů. Ani jedno si filmový debutant nemohl dovolit, takže mu to nakonec spíchli jeho známí během čtyř měsíců a za slabých dvacet táců.
Film nakonec vydělal přes deset milionů dolarů a stal se nejvýdělečnějším MGM filmem roku 1973. Crichton s ním sice byl spokojen, ale stejně se v novelizaci pořádně vyřádil. Přidal hromady akčních scén, dialogů a změnil konec. MGM se pokoušel navázat levným pokračování Futureworld, a dokonce zkoušeli v osmdesátkách seriál Beyond Westworld, ale ani jedno nemělo úspěch. Důstojného pokračování/remaku se Westworld dočkal až o třiačtyřicet let později. V roce 2016 HBO odstartovalo seriál Westworld, jehož třetí série právě začíná.
Na nějaké zajímavůstky přímo o seriálu koukněte do naší galerie.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
