Bukowski a ženy
Charles Bukowski patří k nejznámějším a nejobdivovanějším básníkům 20. století. On sám přitom společnost a lidi nesnášel. Říkal přeci, že "Nejlepší člověk je ten, který mě obdaří svou nepřítomností," nebo ne? Narodil se na začátku 20. let a ačkoliv sám rád živil fámu, že byl nechtěným nemanželským dítětem, bylo to jinak. Jeho rodiče byli standardně sezdáni, než Heinrich Karl přišel v německém Andernachu na svět. Když mu byli čtyři, jeho rodina se přestěhovala do Los Angeles, kde pak budoucí básnická ikona prožila bezmála 50 let.
O Bukowského díle a filozofii, chcete-li, v něm obsažené by se daly napsat (a také byly napsány) stohy papírů - knihy, eseje, diplomové práce. Stejně tak by se dalo hodiny a hodiny mluvit o jeho osobnosti, kterou formovala přísná výchova otce, která postupně přerostla až v despektu vůči oběma rodičům a autoritám obecně, šikana ze strany nejprve lépe anglicky mluvících, posléze bohatších spolužáků, ale také závislost na alkoholu, kterou si Bukowski vyvinul už v pubertálních letech.
U příležitosti 26. výročí autorovy smrti jsme se ale rozhodli zaměřit se na jeden z nejzásadnějších pilířů jeho života. Ačkoliv zpočátku nedokázal se ženami ani mluvit, natolik něžným pohlavím opovrhoval, později měl milenek a přítelkyň bezpočet. Dokonce se dvakrát oženil a s jednou dámou zplodil i dítě. Ty nejdůležitější partnerky jej inspirovaly v tvorbě, a to zejména při práci na románu Ženy, kde je výběr těch "nej" vyloženě zaznamenán, i když třeba pod jiným jménem...
Osudová Jane
Pokud jste viděli slavný film Barbeta Schroedera Štamgast s Mickeym Rourkem a Faye Dunaway v hlavních rolích, pak znáte příběh lásky Charlese Bukowského a Jane Cooney Baker. Ve snímku z roku 1987 sledujeme věčně zlitého básníka Henryho Chinaskiho, který se jednoho večera v oblíbeném pajzlu setká s o deset let starší alkoholičkou Wendy. Ti dva si velmi porozumí, zejména pak v nenávistném náhledu na svět a společnost okolo nich. Wendy je zároveň první ženou, která Henrymu projevila upřímnou náklonnost. Jejich společným cílem se stane upít se k smrti. Až na to, že ta poslední věc se jim nepovedla, byl vztah Charlese a Jane přesně takový.
Baker v mladším partnerovi vzbuzovala často žárlivost, údajně si na alkohol přivydělávala prostitucí, Bukowski díky ní ale poznal opravdové dno společnosti, neboť se stalo i jeho životem, a proto ho ve svých dílech z té doby vykresluje tak syrově. I když se rozešli, spisovatel měl Jane uloženou jako studnici inspirace a první lásku, a to až do roku 1962, kdy zemřela.
Po rozchodu s Jane potkal její pravý opak - třiadvacetiletou nadějnou básnířku a editorku magazínu Harlequin Barbaru Frye. Ta se posléze stala jeho první manželkou. Bukowski vyprávěl, že Barbaře na obecnou výzvu poslal nějaké své práce, ona je nadšeně otiskla a na to konto si začali dopisovat. Ve skutečnosti se v Harlequinu Bukowského básně začaly objevovat až poté, co si Barbaru vzal, ona intimní korespondence nicméně existuje. Nebohá žena, které chyběly dva krční obratle, se svému příteli na dálku svěřila, že se bojí, že se kvůli tomu nikdy nevdá. Na to Charles řekl, že on si ji klidně vezme. Jejich sňatek ale vydržel pouhé dva roky.
Marina, má láska
Roku 1963 se seznámil s opět mladší Frances Smith, která si později změnila jméno na FranceEyE. Bukowski v té době trpěl depresemi, přes týden se mu sice dařilo pracovat, o víkendech se ale zpíjel tak, že často končil na záchytce. Frances se o něj obětavě starala, takže to ze začátku v očích obou jistě vypadalo jako láska... Postupně se ale cit vytratil a už to byla jen mizérie. Přesto se Frances povedlo to, co předtím ani potom žádné jiné; porodila Charlesovi jeho jediného potomka, dceru Marinu. Ačkoliv se může zdát, že zrovna Bukowski, a to i vzhledem k vlastním zkušenostem z dětství, byl jako otec k ničemu, opak je pravdou. Spisovatel svou dceru miloval a velmi se o ni staral. Dokonce i když jejich vztah s Frances definitivně skončil, rozhodl se zůstat a fungovat "jako rodina". To samozřejmě nevydrželo, ale i pak poctivě posílal peníze a udržoval s dcerou kontakt.
Bukowski odešel v polovině 60. let. Důvod? Teprve tehdy totiž začala jeho spisovatelská kariéra nabírat na obrátkách. Jeho jméno začínalo něco znamenat a jeho poezie si konečně nacházela své fanoušky. I přesto se dokázal zbláznit do osudové ženy číslo 2 - sochařky Lindy King. Těžko říct, proč byl do ní tak šílený - možná proto, že mu věnovala jeho vlastní bustu, což mu jistě lichotilo, možná proto, že ho nejprve vůbec nechtěla, protože ji ten obtloustlý vinný měch vůbec nepřitahoval. Postupně mu ale propadla. Pochopitelně to byl bouřlivý vztah plný rozchodů a usmiřování, jak už to tak mezi bohémskými génii bývá.
Během jedné delší pauzy se seznámil s Lizou Williams, která pracovala v nahrávací společnosti Island Records a Bukowski se díky ní seznámil s řadou muzikantů a dalších umělců. Ačkoliv Liza Bukowského milovala, jeho to pořád táhlo k Lindě, a tak Lizu kvůli ní opustil. Krátce nato King otěhotněla a potratila, což ji donutilo to se spisovatelem definitivně ukončit. Charliemu tak nezbyla ani jedna od L. Útěchu hledal v náručí další třiadvacítky (jemu už tehdy bylo před 50), rusovlasé Pamely Miller. Pamela byla velmi krásná a velmi... rozlítaná. A taky drogově závislá. Bukowski ji tahal po autorských čteních a večírcích jako doplněk a jí to bylo víceméně jedno, stejně, jako její zarostlý stařeček. Hlavně že se bavila. Opustila ho kvůli studentovi medicíny a ani mu neřekla s pánem bohem.
Zkrocení zlého básníka
Znáte ten starý, omletý příběh o tom, jak rozervaný umělec zkoumá ženské duše a klíny, padá z postele do postele, a když ho pak doběhne stáří, zakotví to v náručí jedné klidné dámy, se kterou dožije? Tohle klišé se nevyhnulo ani tady panu literárnímu velikánovi. Bukowského poslední láskou a zároveň jeho druhou manželkou se stala o 23 let mladší Linda Lee Beighle. Majitelka restaurace se zdravou výživou a vyznavačka náboženského hnutí následujícího učení indického guru Meher Baby se se spisovatelem seznámila na jeho autorském čtení. Po krátkém rozhovoru si vyměnili čísla, párkrát se sešli a bylo to.
Linda byla rozhodně tou více zamilovanou půlkou páru, alespoň zpočátku. Jako vyznavačka zdravého životního stylu se starala o Charlesovu životosprávu a hlídala jeho pití. Bukowski mezitím dokončil Ženy a s ním jakoby uzavřel i všechny své předchozí vztahy. S vtipnou a chytrou Lindou si rozuměl čím dál víc a postupně si uvědomoval, že je mu důstojným partnerem pro trávení času. A tak si ji vzal. Linda byla taky extrémně tolerantní, což muži jako Bukowski zkrátka potřebují - zvykla si na jeho přetočený denní režim a smířila se i s tím, že po jeho boku - a tedy zřejmě už nikdy - nebude mít děti. Díky tomu všemu s ním zůstala až do jeho smrti roku 1994 a taky po něm (existenci Mariny navzdory) všechno podědila.