V posledních několika letech se na Instagramu chytil zvláštní trend - neexistující influenceři. Tedy, oni určitě existují a svoje účty tam mají, ale nejsou to reální lidé, jsou to jen digitální avataři, za nimiž může stát jeden konkrétní člověk, celý tým a nebo možná rovnou marketingové oddělení obří korporace.
Digiksichty
Na první pohled působí Miquela jako každá jiná instagramová influencerka. Sleduje dva tisíce lidí, dva miliony lidí sledují zase ji. Na instáč naházela skoro sedm set příspěvků, přidává storíčka, vyvěšuje highlighty… klasika. Když se ale doopravdy zadíváte na Miquelin obličej, propadnete se s ní hluboko do nížin Uncanny Valley.
Miquela je totiž digitální. Je to diginfluencer (tak se jim neříká, ale mělo by.) Minimálně její obličej je. Na všech fotkách. A je nasazen na modelku s tělem, která nemá žádné speciální pihy ani tetování, takže pro Miquelu může každý den pózovat někdo jiný. Znělo by to jako roztomilá instagramová hovadinka, ale není. Znovu - dva miliony followerů. To je hóóódně peněz. Navíc statisticky vzato se zdá, že lidé mnohem radši lajkují virtuální obličeje než ty reálné. A není se čemu divit, všichni víme, že Instagram je jedna velká iluze, tohle je pouze další logický krok.
Digisláva
Miquela je se svými dvěma miliony asi nejsledovanější, ale existují další. První “digitální supermodelka” Shudu (dvě stě tisíc followerů), “robot queen” Bermuda (dvě stě tisíc followerů), bad boy Blawko (sto padesát tisíc) nebo creepy čínská panenka Noonoouri (tři sta padesát tisíc)... Zajímavé je, že většina robotů dělá nějakou uměleckou činnost. Buď fotí, malují nebo vytvářejí hudbu. Podobně jako česká virtuální zpěvačka Nivva. Zajímavá vizuální reprezentace vašeho stylu je už něco, co nám povědomé je, ostatně pokud jste posledních dvacet let nežili v lese, musíte znát alespoň Gorillaz.
Zároveň to není jen vlastní umělecký output, který se snaží lidé za virtuálními tvářemi propagovat, ale často i nějaká politicko sociální agenda. Máte alt-right roboty, vegan roboty, liberální roboty, anti-AI roboty, ti jsou samozřejmě už ze své podstaty nejzajímavější. A člověk by možná mohl říct, že samotné vytvoření a udržení virtuálního influencera je napůl marketing, napůl umění samo o sobě.
Digicash
Ale znáte to, kde je úspěch a prachy, tam se za chvíli přiřítí velké korporace. Panenka Noonoouri třeba už exkluzivně pracuje jenom s čínskou mutací Vogue a vybranými high-endovými fashion brandy. Mattel dokonce už odstartoval Instagram a vlogový kanál na youtube své Barbie. Běžně se ale korporacím a reklamním agenturám nedaří vytvořit digitálního influencera. Ostatně, kdyby to uměli, vytvořili by si dávno už armádu živých. Díky tomu nám nehrozí žádná záplava naprogramovaných obličejů, která by vzala práci Týnuš Třešničkové. Ale organicky pravděpodobně budou vznikat další robo influenceři.
Naštěstí jsme ještě daleko od toho, aby virtuálního neexistujícího influencera ovládala umělá inteligence a postovala tak, aby z toho byl… influencerský obsah. Pamatujete, jak naposledy Microsoft vyslal svou umělou inteligenci na Twitter a během dvanácti hodin začala plánovat holocaust? No. Tak to pojďme nedělat na platformě, která je hlavně o obrázcích.
A hlavně! Začněme říkat virtuálním influencerům diginfluenceři.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
