3 minuty a baštíš
Byl pátek večer před výplatou. Poslední peníze jste dali za zbytečně moc piv a taxík, který vás v polokómatu těsně před třetí ráno dovezl do vaší milované postele. Teď je sobota ráno a vy trpíte. Nutně potřebujete něco k jídlu, jenže vyjít mezi lidi by ve vašem stavu bylo protiprávní, na Dáme jídlo nemáte a lednice, pokud nezeje přímo prázdnotou, skýtá pouze suroviny, které je před konzumací potřeba nějak zpracovat. A právě v ten moment si vzpomenete na malý, leskle barevný balíček s podivnými klikyháky a obrázkem nudlí, který se vám coby spása od samotného pánaboha válí vzadu ve spíži.
Instantní čínská polévka. Stačí zalít vroucí vodou a za 3 minuty už do sebe cpete něco, co je teplé, slané, pálivé a obsahuje to nudle. Je to extrémně nezdravé - podle některých studií to dokonce obsahuje konzervanty natolik toxické, že vám při pravidelné konzumaci mohou způsobit rakovinu - ale to je vám v tu chvíli úplně jedno. Víte, že brzy budete mít zase hlad a stejně budete muset znovu řešit otázku, co si počít. Tahle první pomoc, která vás vytáhne z nejhoršího pekla, je ale neocenitelná.
Němec Knorr vs. Švýcar Maggi
Jak se vlastně „sušená polévka“ jako taková dostala na světlo světa? Její původ můžeme vysledovat až někam k Napoleonovi, který, ještě jako generál, vypsal v roce 1795 dotovanou soutěž na dodavatele zásob pro jeho armádu. Tím dal vlastně popud k výzkumu sušeného jídla, které vydrží výrazně déle než to čerstvé. Nicméně až 14 let poté byla ve Francii vyrobena první sklenice se sterilovaným pokrmem, navíc ji rychle vystřídala kovová konzerva.
Pak trvalo ještě půl století, než se objevil génius instantních polévek a jejich dodnes nepřekonaný král, německý podnikatel Carl Heinrich Knorr. V rodinném podniku na výrobu sušených potravin to rozjel ve velkém a na trh uvedl řadu sušených zelenin a koření do polévek. Za první instantní polévku vůbec můžeme považovat Knorrovu hrachovou s klobásou, na které si Němci mohli pochutnávat od roku 1870.
To říká jedna strana. Ta druhá zase tvrdí, že s nápadem na dehydrované polévky přišlo jiné známé jméno oboru, a sice švýcarský mlynář Julius Maggi. I jeho prvním počinem byla hrachovka, ta jeho ale obsahovala navíc ještě fazole. To pak museli ti jódlující pasáci krav odfoukávat peřinu, co říkáte? Maggiho nápad nicméně dokázal vyřešit otázku rychle připraveného a nutričně hodnotného jídla za málo peněz. O něco později pak tahle hlavička přišla s originální recepturou pro ochucovadlo polévek, které dnes známe a asi i používáme snad úplně všichni.
Pokud by vás zajímalo, kde se vzaly ty typické čínské pytlíčky, tak to bychom museli v čase přeskočit hodně dopředu. Instantní nudle, které na zmíněnou kocovinu zabírají beztak nejlépe, vymysleli až ve 20. století a samozřejmě v Japonsku.