Podle vývoje, jehož jsme byli svědky v prvních dnech roku 2020, by měl v tomto roce v duchu lednového efektu převládat na kapitálových trzích býčí, tedy rostoucí trend. Ale není to tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Názory odborníků na věrohodnost lednového fenoménu se liší. Pozitivní analýzu přepokládá například společnost Stock Trader Almanac, která sleduje tento jev na trhu od roku 1950. Obecně by se lednový efekt měl nejvíce projevovat ve vztahu ke společnostem s malou tržní kapitalizací a k podhodnoceným podnikům. Při aktuální situaci můžeme říci, že akciové trhy jsou nadhodnoceny více než kdykoliv předtím.

K růstu akcií v prvních lednových dnech přispívá ale i druhý faktor. Jsou jím výprodeje, ke kterým obvykle dochází v prosinci. Investoři tak využívají ztráty při prodeji akcií, jejichž ceny klesly natolik, aby snížily výši svého zisku, který se zdaňuje. V novém roce zisk opět investují do nákupu na kapitálových trzích.

Podle dat můžeme pozorovat, že hlavní americké akciové indexy během prvních 23 dní v lednu 2020 rostly. Dow Jones Industrial si připsal 2,3 procenta, S & P 500 vzrostl o 2,5 procenta a Nasdaq Composite posílil o 4,6 procenta.

Pokud se však podíváme na kapitálové trhy z globálního hlediska, můžeme pozorovat, že některé asijské trhy na rozdíl od těch amerických oslabovaly. Čínský Shanghai Composite si za prvních 20 dní odepsal 2,4 procenta, japonský Nikkei si naopak připsal 0,56 procenta, a australský S & P / ASX 200 posílil o 5,9 procenta. Mezi důvody toho, proč v posledních dnech asijské akcie klesaly, patří nejen obavy z konfliktu mezi Teheránem a USA, ale také strach z koronaviru. Ten má podle posledních zpráv na svědomí několik mrtvých a stovky nakažených. Virus zasáhl v posledních dnech i vývoj amerických a evropských akciových trhů. Z hlavních evropských akciových indexů od začátku ledna vrostl DAX, který si připsal 1,8 procenta. Francouzský CAC 400 naopak ztratil 0,1 procenta a britský FTSE 100 oslabil o 0,47 procent. Aktuálně tak můžeme sledovat, že trhy ovlivňují spíše fundamentální činitele, které nelze brát na lehkou váhu.

Údaje o lednovém efektu jsou však omezené, a tak můžeme jen těžko učinit relevantní závěr a spoléhat se na to, zda skutečně funguje, i přes některá data z minulosti, která ho potvrzují. Na trhy během roku působí celá řada dalších faktorů od geopolitické situace až po makroekonomická data. Ta mohou jejich další vývoj výrazně ovlivnit.