Vrásky? Neznáme

První věcí, kterou si filmař musí ohlídat, chce-li, aby jeho dílo mělo u diváka úspěch, je dobré vykreslení hlavního hrdiny, jeho charakteru, povahy i minulosti. Jen tak dokáže pozorovatel pochopit jeho jednání a tím pádem i příběh, který na plátně sleduje. To někdy vyžaduje vracet se pomocí flashbacků do mladšího věku postavy. Jak to udělat? Jak omladit někoho, kdo už je dávno za zenitem? Na první dobrou se pochopitelně nabízí obsadit originálu velmi podobného herce v odpovídajících letech, případně zapojit šikovné maskéry. Někdy ale ani to nestačí, nebo se to prostě nehodí. A tak v roce 2006 začali filmoví tvůrci využívat CGI k digitálnímu face-liftu. Tzv. de-aging dokáže hvězdu omladit do požadované podoby, a ten je tak schopen svůj filmový part odehrát sám. Zní to možná jednoduše, ale není.

Začalo to v roce 2006, když potřeboval Brett Ratner do třetích X-Menů s podtitulem Poslední vzdor narvat Profesora X a Magneta v jejich mladších verzích. Tehdy jsme si vůbec nemysleli, že by ty dva mohl hrát někdo jiný, než Patrick Stewart a Ian McKellen, a tak se legendární dvojka herců dočkala liftingu díky technologii zvané "digital skin grafting", což by se dalo přeložit jako digitální transplantace pokožky. Ačkoliv se takto vyhlazení objevili jen v krátké scéně, výsledek byl poněkud komický a navíc se otevřela diskuze, do jaké míry jsou podobné úpravy vlastně etické a jestli by se k nim režiséři vůbec měli uchylovat. Pro tvůrce to nicméně byl signál, že něco takového jde.

Hned dva roky na to využil David Fincher systém zvaný Contour. Pro Podivuhodný případ Benjamina Buttona, ve kterém se Brad Pitt narodí jako stařec a postupně mládne, bylo hýbání s věkem představitele hlavní role nezbytné. Contour byl vyvinut primárně pro počítačové hry a mimo jiné umožňuje převést předem nasnímané pohyby a gesta živých lidí na digitálně vytvořené postavy. Fincher nicméně tuhle novotu kombinoval s klasickými digitálními efekty a staromilskými maskami.

GALERIE Vývoj digitálního omlazování ve filmu

+ DALŠÍCH 11 FOTEK + DALŠÍCH 12 FOTEK

Jakkoliv se totiž trikoví mistři snažili, digitální omlazování není nic snadného. Aby to působilo aspoň trochu věrohodně, zabírá to opravdu hodně času, celkovou dobu natáčení to u mnohých kousků protáhlo až na dvojnásobek, což taky znamená větší náklady na výrobu. A ve finále vyhlazení herci stejně vypadají jako postavičky právě z počítačových her. Proto filmaři tohoto typu CGI dlouhá léta využívali opravdu jen pro nezbytné a krátké scény.

Výrazně se to zlomilo až letos s filmem Captain Marvel. Studio Marvel má s omlazování asi nejbohatší zkušenosti, ve svých komiksových počinech ho využívá už dlouho a poměrně hojně. Až v sólovce této jejich hrdinky se ale odvážili nechat počítačové vyretušovaného herce odehrát celý part. Této počítačové plastiky se ve snímku dočkal Samuel L. Jackson v roli Nicka Furyho. Děj Captain Marvel se odehrává v 90. letech, bylo to tedy potřeba. Do začátku tohoto natáčení se de-aging dělal většinou tak, že se daná scéna natočila s mladým dablérem, kterému byl posléze nasazen obličej hvězdy. Tady to bylo poprvé, kdy si vše odehrál sám Jackson, což vrátilo dobu natáčení zase do normálu.

Dosavadním vrcholem a důvodem, proč je filmový de-aging momentálně tak diskutovaný, je právě Scorseseho Irčan, který na ploše tří a půl hodiny vypráví příběh (nejen) o zmizení Jimmyho Hoffy. Řekněme si na rovinu; jakkoliv cool to celé je, když necháte (skoro) osmdesátníka hrát třicátníka, omladíte mu obličej, ale těla se ani nedotknete, ono to prostě vidět je.

mohlo by vás zajímat

Jak to bylo se zmizením Jimmyho Hoffy? Mafiánský epos Irčan s digitálně omlazeným ansámblem řeší velkou záhadu 20. století

Scorseseho se po premiéře Irčana pochopitelně ptali, proč se rozhodl natočit celý film s digitálně omlazenými herci. Ono je na tom totiž paradoxní, že režisér začal na námětu pracovat poté, co jej k němu přivedl sám De Niro, a to už v roce 2004, když si herec přečetl literární předlohu snímku. Ano, to bylo před 15 lety a kdyby tvůrce nečekal celou dekádu, až bude technologie de-agingu dostatečně vyspělá a začal točit hned, digitální lifting by přece vůbec nepotřeboval, poznamenává řada novinářů.

Jenže režisér to takhle nevidí. I tak by musel použít masky, případně jiné herce, čemuž se zuby nehty bránil, protože mu podle jeho slov nedává smysl, kdyby jednu postavu hráli různí lidé. Celou technologii omlazování vnímá spíš jako další vývojový krok v oboru filmového make-upu. Pokud to tak vážně je, tak maskéři brzo nebudou mít, co jíst.

mohlo by vás zajímat

Kdo nakreslil nahatou Rose? DiCaprio to vážně nebyl: Galerie filmových zajímavostí, které vám vyrazí dech