Bez Filipovského to nepůjde
Český divák si nedokáže představit komedii s Louis de Funèsem bez ikonického hlasu herce Františka Filipovského, který představitele četníka Crushota namlouval po dlouhá léta. Bohužel, za jeho života se nestihly nadabovat všechny Funèsovy filmy, a to vinou nedostatečného nákupu jeho filmů ze strany tehdejší státní distribuční společnosti Filmexport. Ale důvody byly i ideologické – například Funèsův celosvětově nejznámější snímek Dobrodružství rabína Jákoba nemohl být v tehdejším ČSSR vysílán, jelikož zápletka satirizující izraelsko-arabský konflikt nebyla tehdejšímu režimu zrovna dvakrát po chuti.
Když pak František Filipovský v roce 1993 zemřel, vypadalo to, že se dalších dosud neuvedených filmů s Funèsem jen tak nedočkáme. V tomto případě bylo jasné, že kdokoliv by chtěl Filipovského vystřídat, setká se s ostrou kritikou od celého národa. Národ si totiž Funèse bez jeho ikonického hlasu nedokázal představit. Nakonec Česká televize uvedla Dobrodružství rabína Jákoba s titulky, což se nesetkalo s přílišným nadšením. První pokus o hledání nového dabéra legendárního komika pak provedla televize Prima, jež v roce 1997 uvedla detektivní komedii Jo, kterou si Filipovský nadaboval. Původní kopie dabingu byla však dlouhá léta považována za ztracenou (Česká televize nakonec Filipovského verzi z roku 1973 odvysílala až v posledních letech). Osloven byl herec Jiří Císler, jenž se zdráhal nabídku přijmout. Nakonec se však s televizí domluvil a vynutil si, že před odvysíláním promluví v krátkém výstupu k divákům a vysvětlí jim, proč se do dabování Funèse pustil. Výsledek jednorázové spolupráce nebyl vůbec špatný a většina fanoušků se shodla, že francouzského komika namluvil Císler poměrně zdatně.
Krampol zkusil imitaci, Lábus originalitu
O rok později se i Česká televize rozhodla nasadit několik neuvedených Funèsových snímků. Nakonec vyšli z castingu, který navštívila řada slavných českých herců, dva vítězové – Jiří Krampol a Jiří Lábus. Jiří Krampol byl vybrán především pro určitou hlasovou podobnost s Františkem Filipovským a svůj dabing Funèse se pokusil udělat právě jako jakousi imitaci legendárního dabéra. Na svou roli se tvrdě připravoval opakovaným sledováním všech Četníků a neustálou imitací přednesu Filipovského, kterou postupem času začal přebírat i do svého běžného života. Výsledkem byly dva snímky.
Prvním bylo Dobrodružství rabína Jákoba, které nedopadlo úplně špatně. Většina diváků ovšem Krampolovi vyčítala nepovedenou imitaci Filipovského. Herec později přiznal, že si vzal větší sousto, než mohl sníst, a vše si vyčítal. I tak je ale Krampolův Rabín Jákob vcelku povedená práce. Druhá byla divadelní adaptace Lakomce, kterou nemocný Funès natočil na konci života – sám Krampol později uvedl, že byl pro dabing naprosto nevhodný, jelikož v tomto filmu Funès nehraje svou typickou komediální roli.
Druhým dabérem České televize byl překvapivý Jiří Lábus, který dostal za úkol namluvit šílenou sci-fi komedii Zelňačka. Na rozdíl od Krampola se rozhodl Funèse nadabovat po svém. I když to byl obrovský risk, světe div se, dopadla Lábusova Zelňačka snad ze všech „nových“ Funèsovek nejlépe. Nicméně, všichni fanoušci se shodují, že se jednalo o ojedinělý případ právě kvůli specifické poloze Zelňačky. Od té doby podnikla studia několik pokusů najít druhého Františka Filipovského. Nakonec se všichni shodli na tom, že než kazit filmy špatným dabingem, bude lepší je vůbec neuvádět. Přeci jen, klasických Funèsovek s Filipovským je až až.
A tady si připomeňte 10 hlášek z Návštěvníků.