fb pixel
Vyhledávání

KOMENTÁŘ: Problémem není, jestli je prezident Zeman nemocný. Víc nás trápí, že nic nevíme

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Ústřední vojenská nemocnice se minulý týden stala zřejmě nejsledovanějším zdravotnickým zařízením v zemi. Prezident Miloš Zeman zde totiž po pět dní absolvoval rekondiční pobyt, aby se dle informací Hradu připravil na náročný program v nadcházejících dnech. Tato zpráva vyvolala jen vlnu dalších spekulací o zdravotním stavu současné hlavy státu.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 22.10.2019, 12:00

Proč nic nevíme?

I když mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček opakovaně prohlašuje, že zdravotní stav prezidenta je dobrý, nadále se šíří spekulace o tom, na kolik je Miloš Zeman skutečně schopen vykonávat svůj úřad. Je totiž nad míru podezřelé, když se člověk, který proklamuje své výborné zdraví, podrobí v nemocnici rekonvalescenčním procedurám, aby mohl dále pokračovat ve své práci. A absence jakýchkoliv konkrétnějším informací o prezidentově zdravotním stavu jen přidává na pochybnostech. Proč to všechno? Nejedná s námi snad Miloš Zeman na rovinu?

Zdravotní potíže politiků nejsou ničím neobvyklým – u nás i v zahraničí bychom našli řadu příkladů státníků, kterým jejich fyzická či psychická kondice komplikuje pracovní život. Například jeden z favoritů na post amerického prezidenta osmasedmdesátiletý Bernie Sanders prodělal na začátku tohoto měsíce infarkt – o tomto incidentu okamžitě informoval skrze sociální sítě veřejnost a v několika příspěvcích poměrně konkrétně objasnil svůj momentální zdravotní stav a dokonce přiznal, že toho na něj bylo v poslední době moc. I díky tomuto upřímnému přístupu se tak Sanders vyhnul komentářům, že je na prezidentské utkání příliš starý a docházejí mu síly.

Upřímný marod Havel

Podobně přímočarý postoj k informování veřejnosti o své kondici měl i bývalý prezident Václav Havel, kterého zdravotní potíže trápily de facto celé jeho pezidentské období. I když někteří lidé poznamenávají, že Havel na tom byl v určitých chvílích mnohem hůř než současný prezident – především pak v roce 1998, kdy musel dokonce podstoupit závažnou operaci v rakouském Innsbrucku – měl vždy veřejnost konkrétní zprávy o tom, jak se prezident má a jaké nebezpečí mu hrozí. Díky tomu mohl mít národ důvěru, že hlava státu je schopná vykonávat všechny své státnické povinnosti. Jen si vzpomeňte na slavnou fotografii nemocného Havla, který odpočívá v posteli vedle své čerstvé manželky Dagmar – dokážete si aktuálně představit, že by Miloš Zeman zveřejnil své záběry, jak s úsměvem a v pyžamu relaxuje?

Skoro to až vypadá, že se současný obyvatel Pražského hradu za své zdravotní potíže stydí a nechce před svými voliči vypadat slabě. Přitom ale nejistota okolo jeho tělesné kondice, která se během posledních několika let viditelně zhoršila, naopak zvyšuje podezření některých občanů, že prezident již není schopen naplno pracovat. Kdyby šel Miloš Zeman s pravdou ven napřímo, třeba by i přestalo neustále volání po jeho odstoupení ze zdravotních důvodů – dokonce si lze i představit, že by se i jeho odpůrci rozhodli prezidenta v boji s teoretickou nemocí podpořit.

Zapomnětlivý Reagan

Trochu to připomíná neustále spekulace okolo duševních schopností amerického prezidenta Ronalda Reagana, který se ke konci svého vládnutí jevil svým kolegům a spolupracovníkům unavený a zmatený, což bývá připisováno prvotním příznakům Alzheimerovy choroby. Ta ho ve výsledku stála život. Byť všichni jeho osobní lékaři tehdy i dnes tvrdí, že s Reaganem nebylo nic v nepořádku, v průběhu let vyšla najevo řada příběhů lidí, kteří potvrdili, že je prezident nepoznával – legendární je příhoda z Reaganovy schůzky s výrobci automobilů, na které prezident pronesl dlouhý projev o zbrojním průmyslu, jelikož si myslel, že na setkání s výrobci zbraní.

V roce 1987 pak jeho spolupracovníci uvažovali o jeho odvolání, jelikož je Reagan nepoznával – nakonec se ale jeho zdravotní stav zlepšil. Zda o takovém kroku uvažuje i prezidentský kancelář Miloše Zemana není jasné, ale vzhledem k pokračujícím spekulacím o možném odstoupení, které vyvolala jeho podpora možné prezidentské kandidatury Andreje Babiše, to nemusí znít úplně neuvěřitelně. Stále ale narážíme na ten stejný problém – víme, že vlastně nic nevíme. A to by se mělo, podle našeho názoru změnit. Do roku 2023 je daleko a veřejnost má přece právo vědět, jak na tom prezident republiky, ve které žije, je.

A tady si přečtěte o českém vztahu k Tibetu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články