Ze Staňkova až do Hollywoodu
Málokterý Čech má za sebou tak neuvěřitelný život jako Václav Kabourek ze Staňkova u Domažlic. Když mu bylo osm let, zažil osvobození Československa americkou armádou, což silně ovlivnilo jeho pozdější politické smýšlení. Od mala totiž odmítal sovětskou propagandu. V roce 1952, když mu bylo 14 let, jeho tatínek bohužel zemřel a on na vše zůstal s matkou sám. Do toho všeho přišla měnová reforma, která znehodnotila lidem úspory, takže o většinu peněz přišli. V mládí byl pak stíhán StB za to, že složil krátkou básničku, ve které se vysmíval komunistům. Ti mu to nezapomněli, a tak se v 18 letech dočkal čtyř měsíců vězení, kde ho psychicky týrali a neustále dokola vyslýchali. Ve vězení se naštěstí seznámil s Václavem Hájkem z Českého Brodu, se kterým začal plánovat útěk z Československa.
V roce 1956 přišla amnestie a oba chlapci měli dost času probrat venku, jakým způsobem utéct ze země. Václavův plán dostat se do Německa byl jasný a logický. Schovat se v železničním voze a počkat, až přejedou hranice. Šli na to však chytře. Vymysleli, že se nechají zaměstnat u drah. Nejdřív se však museli nechat vyhodit ze současného zaměstnání. Stačilo pár prohřešků a bylo to. A tak se Kabourek nechal zaměstnat na plzeňském nádraží jako průvodčí a později jako posunovač vlaků. Poté si vytipoval, že nejlépe se dá schovat ve vagónech převážejících dřevo. Pak si vytipovali vlak a naplánovali plán útěku. Sebe i svého kamaráda Hájka převlékl do železničářských uniforem a pak už jen vytvořili jednoduchou konstrukci uvnitř hromady naskládaných prken, do které se schovali. Den před útěkem pak hrozila StB zavřením do vězení kvůli jeho sabotování lékařské prohlídky kvůli vojenskému odvodu. Vše nakonec dobře dopadlo a chlapcům se podařilo dostat se do Německa.
Kabourek poté strávil 9 měsíců v utečeneckém táboře, kde byl vyslýchán CIA nebo například britskou rozvědkou. Všichni tehdy chtěli znát informace o poměrech v zemi. Chvíli pracoval pro Svobodnou Evropu, ale nakonec dostal díky CIA šanci emigrovat do USA, čehož také využil. V New Yorku opět pracoval pro tamní pobočku rádia Svobodná Evropa jako reportér. Potkal se zde například s Ferdinandem Peroutkou nebo Růženou Pelantovou. Rovněž zde potkal i hudebního skladatele a cestovatele Eduarda Ingriše, se kterým se velmi blízce přátelil. Nakonec se mu podařilo od režiséra Jana Snížka získat kontakt do Hollywoodu na Miloše Pelce, za kterým následně odjel.
Hollywood otevřel Kabourkovi nový svět, a to doslova. Ve filmových ateliérech začal pracovat jako asistent kameramana. V roce 1959 mu přišel povolávací rozkaz do americké armády, kde působil jako voják u námořnictva. V rámci pracovních povinností procestoval velkou část světa, avšak důležitější pro jeho pozdější život bylo, že z něj vychovali profesionálního pilota letadel a helikoptér, což se mu po odchodu z armády hodilo v pracovním životě. Po odchodu z armády se živil jako pilot práškovacího letadla, a poté jako soukromý pilot pro movité klienty. Naštěstí na něj v Hollywoodu nezapomněli, a tak se vrátil zpátky. Už ne jako poskok, ale jako externí kameraman a hlavně pilot. Zkušenost měl ovšem i na ostatních filmových pozicích, takže si vyzkoušel i práci scenáristy nebo produkčního. Podle ČSFD.cz si Kabourek dokonce zahrál v seriálu MASH, kde se seznámil i s americkým hercem Alanem Aldou. V oblíbeném americkém seriálu si Kabourek zahrál logicky pilota. Jako kameraman pracoval například pro film Waynův svět. Během svého života se setkal například s Dolly Parton, Peterem Falkem nebo Johnem Travoltou.
Ve své knize Ze Staňkova do Hollywoodu Kabourek popisuje například svůj vztah s herečkou a playmate z časopisu Playboy Jayne Mansfield, která byla v 60. letech považována za hlavní konkurentku Marylin Monroe.
V roce 2012 se vrátil nastálo do České republiky.
Zdroje informací:
https://www.pametnaroda.cz/cs/kabourek-vaclav-20161115-0
https://www.csfd.cz/tvurce/110279-vaclav-kabourek/biografie/