Rozhodnutí soudu zní: nikoliv. Soudci argumentovali tím, že cestující, která v srpnu 2014 po bezmála dvouhodinové cestě z Koblenze do Trieru „ztratila kontrolu nad močovým měchýřem, měla vystoupit, vyhledat toaletu a pokračovat dalším spojem.“ Na tomto místě je třeba dodat, že soud se nevyjádřil zcela přesně, za udržení moči je totiž odpovědný sval stěny močové trubice zvaný m.urethralis.

haj.jpg

Kdyby německé dráhy nabídly alespoň takovýto záchod jako v malajském vlaku, tak se to nemuselo stát (Foto: Thetravelmanuel.com)

Zemský soud svým rozhodnutím nicméně zrušil verdikt nižší instance, který dotyčné ženě přiznal nárok na bolestné 200 eur (5500 Kč).

Zatímco dráhy jen do bezvědomí opakovaly, že u regionálních spojů neexistuje právní nárok na toaletu, Zemský soud zkoumal možnou vinu na straně cestující. Nárok na bolestné by podle něj vznikl pouze tehdy, kdyby poškozená ke vzniku újmy „sama svým počínáním na vlastní zodpovědnost nepřispěla“. Konkrétně poukazoval na to, že cestující měla možnost vlak na kterékoli z 30 zastávek opustit. Namísto toho se ale „rozhodla pokračovat v cestě a riskovat následky, k nimž nakonec došlo“. Soudci se k žalující přiklonili jen přípodotkem v tom smyslu, že dráhy své cestující mohly na poruchu toalety alespoň upozornit. Toto pochybení ale žádný nárok na bolestné nezakládá. Rozhodnutí je pravomocné, čímž odpadá možnost celou věc podstoupit Spolkovému soudnímu dvoru.

Celá záležitost má přesah i do České republiky. Německý zemský soud totiž svým verdiktem bezděčně potvrdil i platnost známé poučky českých trampů „lepší hovno ve stanici, nežli ho mít v nohavici“.

A TADY máte 12 rozumných důvodů, proč chodit do hodinového hotelu.