Během nenápadného výletu na Telnici se stala tragédie, která otřásla nejen Ústím nad Labem, ale celým Československem. Dne 13. července 1947 se plně obsazená tramvaj linky číslo 1 vracela ze své běžné trasy zpět do města. V této soupravě se nacházeli převážně výletníci, kteří toho dne naskočili větším počtem než obvykle. Náhle došlo k tragickému vykolejení tramvaje, které si vyžádalo životy 30 lidí a zanechalo další desítky s vážnými zraněními. Tato událost navždy změnila pohled na bezpečnost tramvajové dopravy v zemi.
Největší tramvajová tragédie
Oficiální kapacita tramvajové soupravy, která jela osudného dne na trase číslo 1 v Ústí nad Labem, byla 88 pasažérů. Nicméně v den nehody se do obou vagónů VM 25 a VV105 nacpalo až 140 výletníků, kteří se vraceli z výletů po Krušných horách zpět do města. Trasa do centra Ústí vedla převážně z kopce, což znamenalo, že tramvaj neměla mnoho možností ke zpomalení. Přeplněná tramvaj a pravděpodobně i nezkušenost řidiče způsobily, že se dopravní prostředek stal téměř neovladatelným. Tramvaj nabrala rychlost až 70 kilometrů za hodinu, což brzdy nezvládly kvůli překročení maximální povolené nosnosti.
Během jízdy se mezi cestujícími rozšířila panika a dva z nich dokonce vyskočili ven za jízdy, což vedlo k vážným zraněním. Kritickým momentem bylo, když tramvaj přijela k Walerovu kopečku a vjela do rozjezdové výhybky na konečné stanici Bukov. V zatáčce se tramvaj naklonila na dvě kola a vykolejila se. Následně narazila do sloupu elektrického vedení a odrazilo ji to do vlečné soupravy linky č. 5, která stála na vedlejší koleji.
Následky nehody byly katastrofální. Na místě zemřelo 19 cestujících, další dva podlehli zraněním při převozu do nemocnice a 9 jich zemřelo později na následky vážných zranění. 45 lidí se potýkalo s těžkými zraněními a dalších 31 bylo lehce zraněno. Tato nehoda byla nejtragičtější tramvajovou nehodou v historii z hlediska počtu obětí.
Po tragické události se okamžitě začaly šířit různé teorie o tom, co bylo příčinou dopravní nehody. Nejspíše došlo k selhání brzd a přetížení tramvaje, což vedlo k tragickým následkům. Odborníci se rovněž zamýšlejí nad stavem vozidel dopravního podniku v poválečném období. Nicméně někteří lidé spekulují i o možnosti, že za nehodou stojí nějaké konspirační síly, jako například sudetští Němci či samotný řidič tramvaje. Svědectví cestujících však naznačují, že řidič se snažil katastrofu zabránit až do poslední chvíle, avšak fyzikální zákony byly proti němu.
Pohřeb obětí se konal 18. července 1947 a zúčastnilo se ho přes 30 tisíc lidí, včetně ministra vnitra Václava Noska. Tento smuteční akt byl vyhlášen za celostátní tragédii. Moderní tramvaje jsou nyní navrženy tak, aby byly schopny brzdit i při překročení maximální kapacity vozidla.
Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajov%C3%A1_nehoda_v_Bukov%C4%9B_1947
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
