Pokud Mary Shelley něčím nebyla, pak obyčejnou viktoriánskou dívkou. Dcera feministky a filozofa se zamilovala do ženatého, s nímž pak cestovala Evropou. Společně s Percym Shelleym psali a milovali se, a to navzdory hanbě a odsouzení, na něž naráželi téměř všude. Jakkoliv romanticky to může znít, ve skutečnosti to byl spíš ponurý život, který vyústil ve vytvoření klasického hororového díla - Frankensteina.
Jedinečná Mary Shelley
Frankenstein, nebo přesněji jeho monstrum, je po Drákulovi asi nejslavnějším literárním bubákem. Dílo gotické literatury se dostalo do kánonu hororového žánru a existuje řada filmů, seriálů i dalších románů, které se jím inspirují, nebo ho přímo vykrádají. Autorství příběhu o ne-člověku, kterého složí a oživí ambiciózní vědec, jde za britskou spisovatelkou Mary Shelley. Dcera filozofa a feministky nežila standardním dobovým životem a za snad až příliš krátkých třiapadesát let svého života poznala smrt snad až příliš zblízka. Ztráta tří potomků, ale i sebevražda sestry, to vše ji inspirovalo k vytvoření temného a zároveň hluboce romantického románu, který přežívá století.
Mary Shelley se narodila jako Mary Godwin v Londýně novináři a filozofu Williamu Godwinovi a jeho manželce Mary Wollstonecraft, která byla proslulou feministkou a spisovatelkou. Bohužel však zemřela po pouhých 11 dnech po narození dcery, a ta ji tak poznala pouze z memoárů a jejích románů, které coby poctu zesnulé ženě vlasntím nákladem vydal Maryin otec. William Mary Wollstonecraft hluboce miloval a obdivoval její tvorbu, a tak spisy zveřejnil i přesto, že odhaloval její četné románky a nemanželský původ druhé dcery Fanny Imlay, kterou William vychovával spolu s Mary velmi, velmi liberálně. Rychle ale nabyl dojmu, že na to nestačí, a tak se podruhé oženil, a sice s Mary Clairmont, která si s nevlastními dcerami vůbec nerozuměla. Přivedla jim ale dva další nevlastní sourozence, načež s Claire Clairmont si Mary (Godwin) velice porozuměla.
Když se pak jako náctiletá zamilovala do Percyho Shelleyho, stoupence jejího otce, který k nim přišel, aby se od Williama Godwin něco přiučil, byla to právě Claire, kdo se v románku stal její největší důvěrnicí. A byla to rovněž Claire, kdo s mladým mileneckým párem sbalil kufry a vyrazil kočovat Evropou poté, co vyšlo najevo, že Percy je již ženatý. Nicméně Mary odmítla jejich vztah ukončit s tím, že jejich je láska, svazek nesvazek.
Mary a Percyho spojovala láska k literatuře a talent. On byl básník, ona toužila napsat román. Spřátelili se s nechvalně proslulým, nicméně úspěšným Lordem Byronem, s nímž posléze nebohá Claire otěhotněla. Všichni čtyři spolu s několika dalšími lidmi strávili roku 1816 léto ve vile nedaleko Ženevy. Tam skupina dlouho do noci tvořila, četla a diskutovala. Jednou byly na programu krátké duchařské historky německých autorů, načež Byron navrhl, aby každý napsal něco svého. Členové tvůrčího kroužku postupně přicházeli se svými výtvory, Mary ale nebyla schopná nic vymyslet. Ostatně, ještě se vzpamatovávala ze smrti své předčasně narozené dcery, kterou s Percym nebyli schopni pořádně živit, neboť se topili v dluzích.
Den před odjezdem z vily Mary nemohla spát, a když se jí to konečně podařilo, stalo se jí něco, co bylo patrně spánkovou paralýzou nebo nočními děsy. Každopádně ve snu viděla bílého studenta medicíny klečícího nad obřím tělem sestaveným z jednotlivých částí člověka, ve snaze přivést mrtvolu zpět k životu. Ostatně diskuze na téma znovuzrození, dávaní a braní života byly ve vile běžné. A tak vznikl nápad na Frankensteina, jehož Mary nejprve napsala jako krátkou povídku, ale z popudu manžela na něm i po odjezdu pracovala.
Pak došlo k několika tragickým událostem, které výslednou podobu dnes legendárního díla výrazně zformovaly. Maryina nevlastní sestra Fanny spáchala sebevraždu a totéž udělala Percyho manželka Harriet. To sice milencům otevřelo cestu ke svatbě a počestnému životu, Shelleyho, který dlouhodobě trpěl výčitkami, že ženu s dítětem opustil, to ale zdrtilo. Mary si vzal především proto, že mu to poradil právník – Shelley chtěl totiž dítě z prvního manželství dostat do péče, což se nepodařilo. A ani s Mary to v tomto ohledu nebylo nejšťastnější, jejich druhé dítě zemřelo a posléze i to třetí.
To všechno dovedlo mladičkou spisovatelku k vytvoření díla, jež v sobě kombinuje strašidelný příběh i romantické drama s osamělými hrdiny, kteří svádí boj se sebou i okolním světem. Bojí se světa, který je odmítá, zároveň do něj ale zoufale chtějí patřit. Autorka, jíž tehdy bylo pouhých 21 let, přivedla – podobně jako Viktor Frankenstein stvořil své monstrum – na svět dílo obrovské umělecké i filozofické hodnoty, které se zapsalo do dějin literatury. Román poprvé vyšel v roce 1818 a ačkoliv odborná veřejnost zpočátku zpochybňovala, že dílo napsala Mary (autorství připisovali Percymu), i díky tomu, že se Shelley za svou ženu postavil, se Mary stala uznávanou spisovatelkou.
S poetickou temnotou, kterou čteme ve Frankensteinovi, jako by se i Mary Shelley vypořádala s ranami svého mladého života. Po vydání románu znovu otěhotněla a čtvrté dítě, syn Percy Florence Shelley, přežil. Totéž bohužel nečekalo na Shelleyho staršího, který tragicky utonul během plavby na plachetnici. Po smrti své životní lásky se Mary plně oddala výchově syna a vlastní literární tvorbě, žádná další z jejích knih v sobě už ale nenese tu výjimečnou věc, kterou má Frankenstein. Sama autorka pak zemřela v 53 letech kvůli nádoru na mozku.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
