Beverley Allitt byla za své zločiny odsouzena k třinácti doživotním trestům vězení. Soudce ji označil za příliš velkou hrozbu a nebezpečí pro společnost. Svůj trest si odpykává v psychiatrické léčebně v Nottinghamshiru, kde je ve společnosti dalších sériových vrahů, a to včetně kanibalů. Jedna z nejproslulejších anglických vražedkyň už jako dítě vykazovala neobvyklé chování. Často si sama úmyslně způsobovala zranění, jako bylo svazování nebo řezání, aby mohla být hospitalizována v nemocnici. V dospívání se opakovaně domáhala lékařské péče a zbytečných zákroků, i když jí nic nebylo. Dokonce přesvědčila lékaře, aby jí odstranili zdravé slepé střevo. Údajně proto, že chtěla mít výrazné jizvy na těle.
Kvůli své agresivní povaze nedokázala navazovat přátelství s jinými dívkami. Na své vrstevníky často útočila a zdi svého pokoje na ubytovně si „zdobila“ vlastními výkaly. Ani v partnerských vztazích neměla štěstí. Poté, co křivě obvinila přítele ze znásilnění a tvrdila, že je těhotná, jejich vztah velmi rychle skončil. Podobně šílené manipulace se u ní opakovaly i později.
Je těžké uvěřit, že člověk s tak vážnými psychickými problémy mohl získat práci ošetřovatelky na dětském oddělení nemocnice v Lincolnshire, ale přesně to se ve Velké Británii stalo. Její první obětí byl sedmitýdenní Liam, kterého, stejně jako i další děti, zabila podáním inzulínu. Vzhledem k tomu, že všechny děti byly hospitalizovány pouze s běžnými zdravotními potížemi, vedení nemocnice začalo mít podezření. Náhlé zástavy srdce u těchto pacientů se totiž zdály být velmi nepravděpodobné a nelogické.
Případ začal vyšetřovat kriminalista Stuart Clifton. Krev pětiměsíčního Paula, který během jednoho týdne prodělal tři zástavy srdce, byla odeslána na rozbor do laboratoře. Analýza prokázala neobvykle vysokou hladinu inzulínu. Při prohlídce Beverleyina domu našla policie injekční stříkačky, inzulín a vytržené stránky z rozpisu služeb, které jasně ukazovaly, kdo se v dané době o pacienty v nemocnici staral.
Beverley Allitt se před soudem bránila tím, že trpí Münchhausenovým syndromem. Tento psychický stav je charakterizován chorobnou potřebou získávat pozornost předstíráním nemocí nebo způsobováním zdravotních problémů sobě či jiným osobám. Jeden z nejznámějších případů spojených s tímto syndromem je příběh Dee Dee Blanchard a její dcery Gypsy Rose. Dee Dee přesvědčila své okolí i samotnou dceru, že Gypsy je vážně nemocná, ačkoli byla zcela zdravá. To vedlo k dlouholetému zneužívání zahrnujícímu neodůvodněné chirurgické zákroky a užívání nepotřebných léků, což Gypsy výrazně poznamenalo.
Allitt tvrdila, že byla přesvědčená, že její dětské pacienty trápí vážné zdravotní problémy, a proto jim podávala vysoké dávky inzulínu, údajně s cílem jim pomoci. Tato obhajoba zřejmě zaujala i soudce, protože namísto vězení byla Beverley umístěna do velmi přísné psychiatrické léčebny.
Psychiatři, kteří její stav zkoumali, poukazovali na to, že podobné případy jsou motivovány hlubokou psychickou potřebou kontroly a pozornosti. Allitt využila svou roli zdravotní sestry k manipulaci s nemocničním prostředím a zneužívání důvěry svých kolegů i rodičů dětí. Navzdory rozsahu jejích zločinů, díky diagnóze a jejímu psychickému stavu nebyla poslána do klasického vězení, ale do zařízení, kde je pod nepřetržitým dohledem. Zde si odpykává trest spolu s dalšími duševně nemocnými zločinci. Beverley dodnes žije a stále stá odpykává svůj trest.
Zdroje informací:
https://inews.co.uk/culture/beverley-gail-allitt-now-nurse-murderer-3244677?srsltid=AfmBOooCZTc5L5c9P6N9ltfmpNyMjCffdYmNh356W75NuLWMmXqvPPQj
https://www.biography.com/crime/beverley-allitt
https://www.bbc.com/news/uk-england-nottinghamshire-66997014