Jaroslav Gančarčík

Jedná se o desetkrát trestaného delikventa. Po propuštění v rámci amnestie pokračoval ve své trestné činnosti. Mělo jít o klasickou „vykrádačku“, vše nakonec dopadlo jinak. Vyhlédl si dům v Klučově, vloupal se do něj, ale vyrušila jej obyvatelka Ivanka Kudláčková. Gančarčík zabil ji a také její dvě dcery, které byly v domě s ní. Nejmladší, osmnáctiletou, ještě ke všemu znásilnil. Čin byl surový a nikterak promyšlený, přesto unikal 14 let. Policie zajistila množství genetického materiálu, ovšem neměla vzorek pro srovnání (což může být s podivem, jelikož Gančarčík vyšetřovacím procesem několikrát prošel). V roce 2005 se jej podařilo usvědčit. Výsměch obětem ze strany státu však pokračoval – začal amnestií a skončil 16 lety, ke kterým byl Gančarčík odsouzen. Pravděpodobně mu byl trest zmírněn, jak už to bývá zvykem, a již si znovu užívá svobody.

Jozef Slovák

Jedná se o nadprůměrně inteligentního vraha, u něhož byla konstatována psychopatická porucha osobnosti. Je zajímavé, že dnes se diagnóza psychopatie oficiálně nesmí používat – stručně řečeno proto, že takto diagnostikovaní pacienti podnikli právní kroky a místo termínu psychopatie, který se jim jevil pejorativní, se používá (například v psychologických posudcích) termín „člověk s poruchou osobnosti“. Zpět ke Slovákovi. Narodil se 7. dubna 1951, svou první vraždu spáchal ještě za komunismu. Byl trestán celkem osmkrát. Poprvé zabil mladou ženu v srpnu 1978, jednalo se o jugoslávské děvče, 21letou Blažici P. Seznámil se s ní ve vlaku, poté spolu šli do lesa, zde se pokusil mít s dívkou sex. Ta se však bránila a začala křičet. Slovák ji vlastníma rukama uškrtil. Mrtvolu zatáhl do lesa, tělo přikryl větvemi. Nebohou dívku ještě okradl a věci daroval své přítelkyni.

Když se po amnestii dostal ven, nedovedl své vražedné choutky ovládnout. Nejspíš ani nechtěl. První obětí po propuštění byla 16letá Monika, kterou nejdříve omámil výstřelem z plynové pistole a poté utloukl holí. Další vraždu spáchal 17 dní poté, za oběť mu padla slečna z Bratislavy. Udeřil ji loktem do krku, musela umírat na udušení v nepředstavitelných mukách. Byl zatčen za nedovolené ozbrojování, v červnu 1991 jej však propustili a vraždil směle dál. Zabíjel pouze dívky. Další oběť byla z Bratislavy a opět ji zabil stejným způsobem – údery pěstí do krku. Další zabil také v Bratislavě – umlátil ji klackem a aby si byl jist, že je mrtvá, ještě ji uškrtil. Mohla být přitom naživu, ale čas pracoval proti ní – policie už totiž byla Slovákovi na stopě a zatkla jej dva dny po jeho poslední vraždě. Dostal doživotní trest.

mohlo by vás zajímat

Smrtonosný převaděč Hubert Pilčík: vraždící bestie spáchala ve své cele sebevraždu

Jaroslav Oplíštil

Jeho jméno je symbolem největšího zla, také je nejspíš nejvíce nenáviděným kriminálníkem v Česku, a není divu. První zločiny spáchal před sametovou revolucí. V 18 letech vyloupil obchod Jednota, později byl do vězení poslán znovu, a sice za podvod, příživnictví a útěk z vojny. V roce 1986 poprvé zneužil dvě nezletilé dívky, vylákal je za město, kde je znásilnil. Za tento čin dostal 5 let vězení. Ty si však neodseděl, přišla totiž amnestie...

Co následovalo, má příchuť trpké absurdity. Stát věděl, že je Oplíštil pedofil, přesto mu nebyla nařízena léčba. Po amnestii hledal poctivě práci a nalezl ji. Stal se sanitářem, ovšem na dětské interně. Jednoho dne si tato lidská zrůda odnesla z dětského oddělení 8měsíční Barborku. Ve svém pokoji na ubytovně poté děťátko znásilnil. Jelikož neustále plakalo, zakryl mu ústa rukou, což vedlo k jeho udušení. Policie jej vyslechla hned druhý den ráno, dlouho nezapíral a k činu se přiznal. Dostal 25 let, následně byl umístěn v psychiatrické léčebně, snažil se o propuštění, ale bylo mu naštěstí zamítnuto. Jeho pobyt v léčebně je doufejme doživotní. Rodiče nebohé Barborky se setkali s prezidentem Havlem. Do očí mu vyčetli, že nebýt jeho amnestie, Barborka by dál žila. Havel neudržel při setkání emoce a rozplakal se.

Obdobný případ je tzv. novoroční mord, který se stal roku 1991 ve Frýdku-Místku. Vrahovi Antonínu M. byla nařízena léčba, kterou po propuštění v rámci amnestie nedodržoval. V poslední den roku 1990 zabil a sexuálně napadl matku dvou dcer, kterou škrtil, mlátil a na závěr jí do pochvy zasunul petardu. Když se všude kolem rozezněl ohňostroj, nebohá žena prožívala největší muka svého života. Řekli byste, že to stačí na doživotní trest? Pak byste se mýlili, dostal pouhých 15 let a dnes už chodí ulicemi mezi námi.

ZDROJE:

nasregion.cz, wikipedie, kriminalistika.eu, extra.cz