Nejhorší letecká katastrofa v historii: Při srážce dvou Boeingů 747 na ostrově Tenerife zahynulo 583 osob – G.cz
Vyhledávání

Nejhorší letecká katastrofa v historii: Při srážce dvou Boeingů 747 na ostrově Tenerife zahynulo 583 osob

Zdroj: Neznámý autor, uploaded to commons by Mr.Nostalgic in light of a donation by the Dutch National Archives - file:Het verongelukte KLM-toestel De Rijn, Bestanddeelnr 929-1005.jpg, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=70312600

Letecká doprava je sice nejbezpečnějším způsobem přepravy, průzkumy veřejného mínění však často odráží skutečnost, že spousta lidí o tomto prvenství přesvědčena není. Zatímco například vlak může při závadě zastavit a nebezpečí často nehrozí všem pasažérům, letadlo se zastavit nedá, a i sebemenší porucha může mít fatální následky pro všechny. A malé závady nejsou jediným nebezpečím. Dokonce i mezi dvěma letadly může dojít ke kolizi, stejně jako při srážce dvou aut v automobilové dopravě. Důkazem je událost, při které přesně před 44 lety zahynulo téměř šest set lidí. Na ostrově Tenerife tehdy došlo ke srážce dvou Boeingů. Dodnes se jedná o nejhorší leteckou katastrofu v historii.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 27.3.2021, 08:30

Nejbezpečnější způsob přepravy?

Letecká doprava je dle statistik nejrychlejší, a hlavně nejbezpečnější způsob přepravy. Při průzkumech veřejného mínění, například v Česku, ji lidé ale na první místo zařadí málokdy, většinou upřednostní dopravu železniční. Svou roli zde totiž hraje několik faktorů, a to zejména těch psychologických.

Tím nejnebezpečnějším způsobem přepravy je s přehledem automobilová doprava. Každý řidič byl za svůj život svědkem několika desítek, možná i stovek automobilových nehod. Denně se jich na silnicích stanou tisíce. Když však srovnáme například automobilovou nebo vlakovou dopravu s leteckou dopravou, a to čistě z pohledu člověka, jenž cestuje z bodu A do bodu B, svou roli zcela nepochybně sehraje psychologie.

Tak například v automobilu můžete mít jako řidič situaci pod svou vlastní kontrolou. Pochopitelně nijak neovlivníte jízdu ostatních, nicméně několika preventivními aspekty můžete riziko nehody zmenšit a máte pocit, že váš život závisí právě na vašem rozhodnutí. Můžete jet pomaleji, pokud cítíte riziko – když v zatáčce ve 20 km/h narazíte do stromu, těžko přijdete o život. Když se spustí silně riziková průtrž mračen, zastavíte si na čerpací stanici a dáte si kafe. Když vám začne blikat kontrolka, že je s vozem něco v nepořádku, můžete přerušit jízdu a zavolat si například asistenční službu.

V letadle je tomu právě naopak, svůj život plně svěřujete do rukou druhých. Musíte věřit tomu, že je pilot způsobilý k letu, musíte věřit, že se během letu počasí nezblázní a musíte věřit konstruktérům, že zodpovědně dohlédli na dotáhnutí každého šroubku. A všechny tyto faktory dokážou snadno s lidskou psychikou zamávat. Když k tomu připočteme ještě skutečnost, že se v době letu nacházíme ve výšce deseti kilometrů...

Dalším faktem je, že pokud například vlak zjistí závadu, případně se některá část poškodí, vlak může zastavit. Bezprostřední nebezpečí navíc často nehrozí všem, ale jen některé části cestujících. Letadlo prostě ve vzduchu nezastavíte, vše musí fungovat perfektně, a i při minimální závadě hrozí nehoda s fatálními následky pro všechny cestující. Natožpak když dojde k opravdu závažné nehodě, jako tomu bylo například na Tenerife roku 1977.

Tenerife 1977

Ke strašlivé nehodě, jež je dodnes nejhorší leteckou katastrofou v historii, došlo 27. března roku 1977 na ostrově Tenerife, největším z Kanárských ostrovů. Toho dne došlo ke kolizi dvou letadel Boeing 747 společností Pan Am a KLM, která startovala z jedné odletové dráhy.

Let společnosti Pan Am mířil jako letecký speciál z Los Angeles do Las Palmas na ostrově Gran Canaria a přepravoval 380 cestujících a 16 členů posádky. Většina z cestujících byla starší 55 let a z ostrova měli následně vyplout na okružní cestu po Středozemním moři na výletní lodi. Let společnosti KLM letěl na pravidelné lince z Amsterdamu taktéž na letiště v Las Palmas. O 235 cestujících se staralo 14 členů posádky, přičemž tentokrát byly přepravovanými nejčastěji mladé rodiny s dětmi.

Krátce před přistáním obou letadel vybuchla v terminálu na letišti v Las Palmas bomba, kterou zde umístila jedna ze separatistických organizací. Letiště bylo evakuováno a veškeré lety odkloněny na letiště Los Rhodeos na Tenerife. To však nebylo absolutně uzpůsobeno na intenzivní mezinárodní provoz; sloužilo víceméně jen na lety mezi tamějšími ostrovy.

Na malém letišti, v tu chvíli však přeplněném velkými letadly mezinárodních letů, vznikl chaos. Někteří cestující museli setrvat v letadlech, jiní cestující z jiných letadel zase například vystoupili a za dvacet minut nastupovali zpět. Některá z letadel dokonce parkovala přímo na ranveji, která byla na letišti jediná, stejně jako zde byla jen jedna pojezdová dráha. Na letiště navíc, jako by toho nebylo málo, padla silná a hustá mlha, jež znemožnila posádce řídící věže rozhled na letiště. Letiště nedisponovalo pozemním radarem a piloti z kokpitu měli dohlednost pouhých několik metrů před letadlo.

Boeing společnosti Pan Am se měl vydat po ranveji a na třetí odbočce (tehdy ještě byly odbočky bez názvu) zahnout doleva, čímž by umožnil vzlet Boeingu společnosti KLM, jenž na druhé straně čekal na povolení ke startu. Letoun však v mlze třetí odbočku minul a zamířil ke čtvrté odbočce, kterou zhodnotila posádka i vzhledem k úhlu zatáčky jako vhodnější cestu k úhybu z ranveje. Na druhé straně čekal netrpělivě Boeing KLM na své povolení. Kdyby se totiž start výrazněji zpozdil, hrozilo by zrušení letu kvůli povinným přestávkám pro piloty.

Srážka

Souhrou špatných podmínek a chaosu na letišti směřovala situace k nevyhnutelné katastrofě. Letadlo společnosti KLM z Nizozemí se dalo do pohybu ve chvíli, kdy bylo letadlo společnosti Pan Am stále na ranveji. Nemělo však řádné povolení ke startu, pouze jakési „předpovolení“, které se zpravidla uděluje několik sekund před finálním povolením. Zkušený pilot si to ovšem vyložil jako povolení ke startu. V rozjezdové rychlosti došlo ke kolizi obou letadel. Pilot letadla KLM se marně snažil zabránit srážce vzlétnutím. Letadlo však ocasem zavadilo o dráhu, v plné rychlosti narazilo do druhého letounu a přistálo o 150 metrů dále, kde vzhledem k čerstvě dotankovaným nádržím okamžitě vybouchlo a začalo hořet. Nikdo z cestujících ani z posádky nepřežil.

Větší štěstí měl Boeing společnosti Pan Am, ačkoli byl doslova rozpárán na kusy. Pilot se pokusil z ranveje uhnout, srážce ale nezabránil. Z 396 osob na palubě přežilo nehodu 61 lidí. Na pomoc museli zranění cestující a členové posádky čekat, neboť se záchranáři věnovali primárně letadlu KLM a kvůli husté mlze neměli ponětí o tom, že se srazila dvě letadla.

Důsledky nehody byly katastrofální. Jako hlavní příčina neštěstí byla stanovena snaha o předčasný vzlet pilota Boeingu společnosti KLM. K zamyšlení je možnost, zda by vůbec k nehodě došlo, kdyby separatistická organizace neumístila na letiště v Las Palmas bombu a letadla by přistála podle plánu. Kanárští separatisté však jakoukoli odpovědnost za kolizi obou letadel odmítli.

Podobné články

Doporučujeme

Další články