Oteklá Sissi
Příslušníci vládnoucí vrstvy měli vždycky tak nějak pocit, že jsou trochu víc než ostatní lidé. Egyptští faraoni byli stavěni na roveň samotným bohům a posléze i evropští králové věřili, že se stali hlavami svých krajů z Boží vůle. Moderní výzkum dobových záznamů, a někdy i přímo ostatků slavných šlechticů, nicméně dokázal, že i princezny, králové, vévodové a další „modrokrevníci“ byli prostě jenom lidé jako každí jiní.
A jako obyčejní lidé také trpěli řadou nemocí. Ne nadarmo se dně přezdívá nemoc králů. Zákeřná nemoc totiž často vznikla z příliš těžkého a tučného jídelníčku, který si právě vladaři jako jediní mohli dovolit dopřávat. Trpěl jí například vládce Florencie Piero di Cosimo de' Medici, jehož nemoc nakonec paralyzovala a na sklonku života prý mohl hýbat jedinou částí svého těla – svým jazykem. Kdo další trpěl podobnými neduhy? Dozvíte se to v následující galerii:
Například proslule krásná Alžběta Bavorská alias Sissi byla tak posedlá štíhlou postavou, že se jí to nakonec vymstilo. Císařovna, jež v dnešní terminologii trpěla regulérní anorexií, často nejedla vůbec, anebo si dopřávala jen samotný vývar. Z dlouhodobě na živiny chudé stravy se jí v pozdějším věku začaly dělat těžké edémy neboli otoky, kvůli kterým jí pak oduly nohy tak moc, že potřebovala pomoc při chůzi.
A jedním nešťastníkem za všechny, který si to vyžral všechno, je nebohý Karel II. Španělský. V něm se bohužel zhmotnilo několik století zvyku Habsburků brát se a pářit mezi sebou v rámci příbuzenstva. Jeho rodiče byli například strýc a neteř a sedm z osmi jeho praprarodičů mělo stejnou matku, Johanu Šílenou.
Kromě velké hlavy měl Karel také velké zdravotní problémy. Trpěl nějakou sexuální dysfunkcí, kvůli níž byl neplodný. Jeho slabé tělo ještě v šesti letech neumělo pořádně chodit, jeho tvář byla znetvořena pro Habsburky typickým převislým rtem a spodní část obličeje měl silně zdeformovanou, což mu způsobovalo značné potíže při mluvě i při kousání potravy. Rovněž byl tak trochu pomalejší, a i když se naučil číst a psát, komplikované problémy jeho mozek nedokázal řešit. Zároveň trpěl úzkostmi, melancholií a stihomamem. Dožil se 38 let.