Igor Hnízdo, Radúz, markýz de Sade i doktor Houdek. Jan Tříska patřil k velkým českým hercům, a i proto se jej komunisté poté, co v roce 1977 emigroval, rozhodli „vymazat“. Útěk do Kanady byl Třískovou odpovědí na snahu StB dostat ho do svých služeb jako agenta. Signatář manifestu Dva tisíce slov po příchodu do ciziny strádal, nakonec se mu ale jako jednomu z mála našinců podařilo prosadit i v americkém filmu. Dnes je tomu 6 let, co se zranil při pádu z Karlova mostu, načež v důsledku těchto poranění 25. září zemřel.
Sbalili si jenom plavky
Jan Tříska patří vedle Karla Rodena a třeba Miloše Formana k jedněm z mála českých filmových umělců, kteří se dokázali prosadit v zahraničí, dokonce v USA. Značnou motivací zejména pro Třísku ale bylo to, že mu nic jiného nezbylo. Za oceán se nevydal jen tak z plezíru – v roce 1977 tam s manželkou Karlou Chadimovou a jejich dvěma dětmi všichni emigrovali. Nechali za sebou dům, do něhož dali celoživotní úspory, příbuzenstvo, všechny cennosti a peníze. Nikomu nic neřekli, ačkoliv Chadimová později prozradila, že se svěřila přítelkyni – Olze Havlové. Sbalili si tehdy jen plavky a letní oblečení, protože do Kanady utekli pod záminkou oficiálně schválené letní dovolené na Kypru. Inu, kulichy by tehdy asi na hranicích vzbudily pozornost.
Rozhodnutí, zda navždy opustit domov, u Třískových definitivně padlo na Tři krále 1977, kdy Václava Havla zavřeli do kriminálu. Vedlo k tomu ale vše, co se v Československu událo od roku 1968. Tříska byl jedním z těch, kdo podepsali manifest Dva tisíce slov, a výrazně se tak angažoval v pražském jaru. Nástup normalizace snášel těžko, ačkoliv měl práci a byl zajištěn, protože byl u českých diváků velmi populární. Ta nesvoboda ho ale trápila. Ačkoliv není mezi signatáři Charty 77 (alespoň ne podle seznamu, který sestavil Ústav pro studium totalitních režimů), pomáhal šířit texty chartistů. Komunistům byl trnem v oku, a tak zakázali třeba seriál F. L. Věk, v němž Tříska hrál. Depresi z normalizace u něj pak jen posílila snaha StB dostat jej do svých služeb.
Protože byl blízkým Havlovým přítelem – ostatně, pozdější prezident mu byl v roce 1968 za svědka na svatbě s Karlou Chadimovou – StB jej chtěla naverbovat jako špeha. Tříska ale řekl, že nebude práskat na kamarády. Později vyšlo najevo, že Tříska byl v archivech StB vedený nejprve jako tajný spolupracovník, posléze přímo agent s krycím jménem Toman. Zároveň je ale Tříska uveden mezi signatáři Anticharty. Diskuze o tom, jak to s ním tehdy bylo, se vedou dodnes. Herec sám ale jakoukoliv spolupráci vždy rezolutně popřel a na rozdíl od jiných se po revoluci nepokoušel své jméno očistit soudní cestou. Prostě jednou řekl, že agentem nebyl a tečka, což napovídá, že svědomí měl sám před sebou čisté. Po jeho emigraci se ho navíc komunisté pokusili nechat „zmizet“ – většina filmů a seriálů s ním se nesměla vysílat. Režim tehdy dokonce nechal předabovat snímky s Jeanem Paulem Belmondem, kterého Tříska před emigrací namluvil, a to Jiřím Krampolem.
Kdyby spolupracoval, asi by v tom sedmdesátém sedmém nemusel prchat do mrazivé Kanady za vzdálenými členy rodiny jen s malým kufříkem a s výbavou na týdenní válení u moře. Nemusel by se tam protloukat, jak se dalo, a nemusel by škudlit každý cent, jak později popsal svoje začátky v USA. A asi by mu za oceánem tehdy již zavedení Češi Voskovec a Forman nepomáhali rozjet kariéru. Roku 1978 režisér Andrej Serban chystal adaptaci Mistra a Markétky. Jiří Voskovec se Serbanem dříve spolupracoval na Brodwayi a hodně se spřátelili, takže když se dozvěděl, že bude Serban dělat casting, řekl o tom Formanovi a ten dal zase vědět Třískovi. Navíc mu ještě poradil, aby herec Serbanovi na konkurzu předvedl něco jedinečného. Pak ale nastal jiný problém – producent hry Třísku nechtěl, protože herec tehdy neměl ani občanství, a ani nebyl v amerických hereckých odborech. Forman ale za producentem osobně zašel a údajně ho hrozně „seřval“, jak si dovoluje jít proti volbě režiséra. Tak to všechno vyšlo a role Wolanda nastartovala Třískovu zahraniční kariéru. V USA ztvárnil spoustu nezapomenutelných rolí, na výběr těch nejlepších filmových charakterů Jana Třísky celkově se podívejte do následující galerie:
Tříska byl atentátníkem Larryho Flinta, střihl si menší roli v Hyamsově Druhé vesmírné Odysee, ikonickým se stal jeho Igor Hnízdo v Obecné škole a hrál také v Želarech, což jsou dva filmy, které byly nominovány na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Sám Tříska byl třikrát nominován na Českého lva, a to za Řád, Horem Pádem a Švankmajerovy Šílené, kde ztvárnil markýze de Sade. Za tuto roli obdržel slovenskou filmovou cenu Slnko v síti.
Ačkoliv po revoluci svobodné Česko pravidelně navštěvoval, Jan Tříska žil trvale v Los Angeles. Sem se vracel většinou kvůli práci. Je tak nešťastné, že zemřel po pádu z pražského Karlova mostu 25. září 2017 ve věku 80 let. Stalo se to dva dny před začátkem natáčení Mádlova filmu Na střeše, kde měl Tříska hrát hlavní mužskou roli. Musel jej tak nahradit Alois Švehlík. Třískovým posledním filmem zůstává Svěrákovo drama Po strništi bos.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
