Je tomu dnes 60 let od mimořádné, přesto tragické události. Teprve osmnáctiletý zedník z Východního Berlína Peter Fechter se 17. srpna roku 1962 rozhodl se svým kamarádem Helmutem Kulbeikem opustit nadobro Německou demokratickou republiku, překonat Berlínskou zeď dělící ideologicky rozetnuté město a dostat se na západ. Při přechodu pásma smrti byl však Fechter zasažen střelou východní pohraniční stráže. Osmnáctiletý mladík se svalil zpět do pásma smrti, kde jej pohraničníci nechali hodinu trpět ve velkých bolestech, než vykrvácel a na místě zemřel.
Rozdělení Berlína
Druhá světová válka po dlouhých šesti letech útrap konečně skončila a celý svět se v čele s Evropou ocitl v podivném rozpoložení – zdemolovaný, zdevastovaný a vyčerpaný. Další válka však již klepala na dveře. Nebyla to válka, jakou ještě pár měsíců zpět pociťovali obyvatelé celého světa na vlastní kůži – byla to válka studená. Politická, plíživá, ideologická, a přesto nebezpečná.
Blížil se střet „tradičního“ kapitalismu a revolučního komunismu, svět jako by se rozdělil na dvě půlky. Na jedné straně Spojené státy americké, proti nim rozlehlý Sovětský svaz – Západ proti Východu. Konflikt ideologií se sice týkal celého světa, primárním „bojištěm“ však byla Evropa, kde bylo odloučení obou soupeřících stran tak intenzivní, že musela být rozdělena Železnou oponou.
Nejtěkavější oblastí bylo bezpochyby poválečné Německo, jež bylo na základě Jaltské konference, jíž se jako hlavní aktéři účastnili Churchill, Roosevelt a Stalin, rozděleno mezi Sovětský svaz, USA, Velkou Británii a Francii na čtyři okupační zóny. Stejně tak Berlín musel být rozdělen do čtyř sektorů. V roce 1948 došlo k blokádě Západního Berlína, v květnu roku 1949 byla na území západních sektorů založena Spolková republika Německo a v říjnu téhož roku vznikla jako reakce na založení SRN na území východních sektorů Německá demokratická republika.
Tak se stalo, že byl Berlín oficiálně politicky rozdělen. Důsledky? Pro SRN spíše pozitivní, pro NDR devastační, z hlediska existence klíčové. Mezi lety 1949 až 1961 opustilo území východní NDR téměř tři miliony obyvatel, zpravidla vzdělanci, odborníci a kapacity. Ti se přes Berlín dostávali do západní části Berlína a posléze dále do Spolkové republiky Německo.
Útěk na západ
Rostoucí počet emigrantů donutil komunistickou vládu NDR v roce 1961 k bezprecedentnímu a rezolutnímu rozhodnutí. Rozhodla se vybudovat mezi západní a východní částí města Berlínskou zeď. Ačkoli oficiální účel zdi zněl jako „protifašistická ochrana“, všem bylo zřejmé, proč ke stavbě došlo. Zeď měla primárně zabránit obrovskému odlivu občanů z východu na západ. Pohraniční stráže měly povolení zabít kohokoli, kdo by se o přechod zdi a překonání hranice pokusil. A právě zde začíná příběh Petera Fechtera.
Peter Fechter byl zedník z Východního Berlína, který se narodil 14. ledna roku 1944. V době stavby Berlínské zdi byl tedy ještě stále velice mlád. Přibližně rok po zbudování zdi se Fechter ve svých 18 letech pokusil přes hranice uprchnout se svým přítelem Helmutem Kulbeikem. Měli plán, jak hranici překonat, jednalo se ovšem o velice nebezpečný podnik. Jak uvádí wikipedie, oba muži se chtěli skrýt v jedné truhlářské dílně v Zimmerstrasse poblíž zdi a ve vhodnou chvíli skočit z okna dílny do tzv. pásma smrti. Odtud se chtěli co nejrychleji dostat na druhou stranu, kde je čekalo přelezení dvoumetrové zdi s ostnatým drátem. V případě, že by plán vyšel, ocitli by se v západní čtvrti Kreuzberg nedaleko hraničního přechodu s názvem Checkpoint Charlie.
Zemřel v pásmu smrti
Datum útěku bylo stanoveno na 17. srpen roku 1962. Plán se jevil dosti sebevražedně, nicméně oběma mužům se skutečně podařilo dorazit do finální fáze plánu, kde stačilo přelézt zeď. V tu chvíli však zaznělo několik výstřelů od pohraniční stráže. Kulbeikovi se ještě podařilo zeď přelézt, Peter Fechter byl však před očima stovek svědků zasažen kulkou do pánve a svalil se k zemi. V pásmu smrti ležel postřelený přibližně hodinu, kde mu nebyla od pohraniční stráže poskytnuta absolutně žádná pomoc.
Nakonec po hodině velkých bolestí postřelený Peter Fechter vykrvácel a na místě zemřel – bylo mu teprve 18 let. Na západní straně byla pohotově svolána demonstrace, v níž demonstrující bez váhání odsoudili „východní vrahy“. Pomoci zasaženému Fechterovi mohli pohraničníci jak z východní, tak ze západní strany, obě strany se ovšem obávaly potenciálního rozsáhlejšího konfliktu. V pásmu smrti totiž hrozilo určité nebezpečí i strážím, které do něj vkročily. To ovšem nic nemění na faktu, že pohraniční stráž ze západní strany nestřílela své obyvatele do zad – oni totiž ze západu na východ ani utíkat nechtěli.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
