Nebál se blesků ani politiky: všestranně nadaný zakladatel USA Benjamin Franklin experimentoval s elektřinou v bouřce

Obrázek uživatele vaclav.roman
15.6.2018, 15:06

Stál u zrodu Spojených států amerických, ale i řady užitečných věcí. Byl to právě sir Benjamin Franklin, původně vyučený knihař a knihkupec, kdo předložil návrh první americké ústavy. Později se pak zapojil do vytvoření její finální podoby. Nebyl však jen otcem zakladatelem, na svém kontě má řadu významných objevů.

Dnes je například výročí, kdy se mu podařilo dokázat, že blesk je výbojem elektřiny. V roce 1752 zkoumal souvislost mezi bleskem a elektrickým proudem. K tomuto experimentu se postavil statečně, když do bouře vypustil papírového draka opatřeného kovovým hrotem. Na konec šňůry upevnil klíč na hedvábné stužce. V momentě, kdy papírový drak vletěl do bouřkového mraku, hrot na konstrukci draka nasál elektřinu. Náboj se potom provázkem dostal až ke klíči, přeskočila jiskra a důkaz byl na světě.

Později sestrojil na základě tohoto svého pokusu bleskosvod. Uvedl, že blesk už nemusí být nutně příčinou tragédií. Doporučil zabudovat v blízkosti domů správně uzemněné železné tyče zakončené hroty, které po úderu blesku svedou elektrický náboj bezpečně do země. Vynález se ukázal jako prospěšný. Sporné však je, kdo s ním přišel první. Český vynálezce Prokop Diviš vymyslel totiž ve stejné době podobné řešení. Sestavení jeho bleskosvodu se rovněž váže k dnešnímu datu, došlo k tomu 15. června 1754 v Příměticích u Znojma.

Kromě bleskosvodu se americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel podepsal jako autor vynálezů i pod bifokální brýle, skleněnou harmoniku či přenosný močový katetr. Necítil potřebu své vynálezy patentovat. Ve své autobiografii uvedl důvod: „...jelikož se těšíme z velkých výhod vynálezů druhých, měli bychom být hrdí, když umožníme ostatním sdílet naše vlastní vynálezy. Tak bychom měli dělat svobodně a velkoryse.“

Jeho skleněnou harmoniku, kterou zkonstruoval v roce 1761, si oblíbili hudební velikáni. Komponoval pro ni Ludwig van Beethoven i Wolfgang Amadeus Mozart. Jde o točící se skleněné misky různého průměru, které jsou seřazené podle velikosti na společné ose. Hráč miskami otáčí a zvuk vzniká třením jeho navlhčených prstů o jejich okraje.

A jak to bylo s prvními bifokálními brýlemi? To se musíme podívat do roku 1784. Franklin byl už údajně unaven věčným přehazováním brýlí na blízko a na dálku, rozhodl se tedy rozříznout na polovinu čočky na blízko a do dálky, a pak je spojit. Fungovalo to.

A zde si přečtěte o 5 absurdních vynálezech, které ve své době (ani nikdy potom) neměly šanci.


Komentáře