fb pixel Naštvaný Dan Landa: Nechápu, proč více řešíme práva uprchlíků, než normálních občanů, říká v (NE)BLÁZNI – G.cz
Vyhledávání

Naštvaný Dan Landa: Nechápu, proč více řešíme práva uprchlíků, než normálních občanů, říká v (NE)BLÁZNI

Zdroj: G.cz/(NE)BLÁZNI

I po padesátce se dokáže hudebník Dan Landa velmi naštvat. "Jak stárnu, získávám sice trpělivost, ale stejně jsem poslední dobou poněkud zoufalý," říká v dalším dílu talk show Tomáše Poláčka (NE)BLÁZNI.

redakce G.cz 14.7.2020, 11:10

V obsáhlém rozhovoru vysvětluje, proč nedávno doma na Vyšehradě sepsal s přáteli takzvaný Blanický manifest: "Dnes už je podle mě evidentní, že po zdravém nadechnutí v devadesátých letech ubývá svobody. Ubývá jí rychle, ale zároveň nenápadně, po kouscích a je třeba se ozývat. Dobře vím, že z toho zase budu mít potíže, ale v podobných situacích si vždycky vzpomenu na Jana Husa, který se pro pravdu nechal postavit na hranici a jdu do toho."

Landovi letos na jaře vadilo z jeho pohledu zbytečné prodlužování nouzového stavu, během nějž si čím dál víc připadal jako ve vězení. "Prvních pár týdnů jsem chápal, ale potom? Není to hrozné, když jste i po dvou měsících zavření a nemůžete pracovat? A šílené bylo to bonzácké nahlašování lidí bez roušek," zlobí se dodnes: "Sem na Vyšehrad každou chvíli jezdili policisté, přivolaní pozornými spoluobčany k mladým lidem bez roušky, kteří seděli v parku a nemohli nikoho nakazit."

Celý rozhovor Tomáše Poláčka s Danem Landou

Během karantény měl Landa spoustu času na přemýšlení a došlo mu, že se měl ozvat už dávno: "Najednou si vyčítám, že jsem víc nebojoval třeba proti zrušení kuřáckých hospod. Je to zdánlivě maličkost, ale ve skutečnosti šlo o typické okrajování svobody po kouskách, vůči kterému musíme být pozornější."

Landa má nepříjemný pocit, že si lidé v Evropě i USA musí dávat čím dál více pozor na to, co říkají: "Nikdo by neměl být ostrakizovaný za to, co si myslí," říká. Jako ilustrativní příklad uvádí hudební skupiny, ať už silně levicové, anebo například Ortel. "Já osobně nejsem žádným fanouškem Ortelu, poslouchám jinou hudbu, ale ať si zpívají, co chtějí, stejně jako kapela komoušská. Neumlčujme muzikanty, to už tady kdysi bylo. A teď se to vrací, vím o tom z vlastní zkušenosti. Občas se stane, že nejsem v nějakém městském sále vítán, protože se tamním lidem nezdají moje myšlenky. Ale není to škoda? Přesně takhle mizí svoboda názoru a svoboda myšlení."

Blanický manifest, který nedávno představil světu, je zatím spíše výkřikem, ale Landa doufá, že ho podepíší desetitisíce lidí. "Pak bychom mohli hlasitě praštit pěstí do stolu a říct současným politikům, že nás štvou. Legitimně bychom na ně tlačili: Ať jste pravicoví nebo levicoví, dělejte svoji práci pořádně. My totiž nepotřebujeme stovky nových zákonů. Potřebujeme v první řadě svobodně dýchat."

O politice, stárnutí i životě na středověkém Vyšehradě vypráví Dan Landa v dalším dílu talk show (NE)BLÁZNI.

Podobné články

Doporučujeme

Další články