Zkuste to jako my – nečekaný zážitek si můžete dopřát zcela zdarma a pod dohledem znalce urban bikingu.
V první části článku jsme si představili výhody pohybu po Praze na kole a popsali, jaké technické vlastnosti by měl vhodný „urban bike“ mít. S propagátorem městské cyklistiky Jakubem Ditrichem jsme pak nasedli na ekola Agogs Tracer Trek a vyrazili do ulic.
Nenechte se vytlačit!
Z Holešovic, kde sídlí Jakubova prodejna ekol, jsme vyjeli přes Štvanici na Florenc, kde mne Jakub naučil předjíždět kolonu aut čekající na červené. Podle vyhlášky to můžete udělat i zleva. Výhoda je nejen v ušetřeném času, ale i v tom, že nemusíte dýchat smrad z výfuků. Jakub mi pak ukázal zkratku pasáží U Rozvařilů a cyklopruh Na Příkopech. Naučil mne používat rychlý start s rozjezdovým boosterem elektromotoru, díky němuž na ekole hravě ujedete autům na křižovatce.
Ale hlavně mi Jakub vysvětlil, proč se nebát zabrat si na kole pruh přímo mezi auty. „Nenechte se vytlačit ke krajnici,“ zdůrazňoval. „U nezkušeného městského cyklisty to je školácká chyba. Začátečník si totiž myslí, že když je auto větší, má na jízdní pruh větší právo.
Omyl! Jakmile totiž uhnete, dostanete se mezi auto a obrubník, kde budete jako v kleštích. Auto vás natlačí na chodník, kde riskujete pád. Zásadní výhoda ekola je ale v tom, že jste na něm ve městě stejně rychlí jako auto. Nebrzdíte provoz, takže nemáte důvod uhýbat!“
Cyklopanictví
Že to celé byla novinářská protekce? Omyl, testovací jízdu po Praze na ekole můžete absolvovat zadarmo. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to velmi příjemná zkušenost. Nejde jen o adrenalin, kterého si užijete spoustu. Druhým rozměrem je objev „jiného vesmíru“ – tedy něčeho nečekaného. Metro, autobus, tramvaj i vlastní nohy už znáte, ale jízda na kole ve městě je prostě nezvyklá a nová. Zvlášť, když si zvolíte správný stroj:
Třetím rozměrem je zážitek z elektrokola. Elektromotor vás velmi příjemně „postrkuje“ dopředu, což oceníte třeba v mírných kopečcích nebo když potřebujete rychle přidat.
Osobně jsme měl respekt z tramvají a trochu strach při přejíždění komplikovanějších křižovatek. Řešil jsem to využíváním přechodů pro chodce, přes které jsem se v sedle odstrkoval nohama. Stával jsem se tak napůl chodcem, a navíc mi to dodávalo pocit větší stability.
Už asi po půl hodině jsem se ale osmělil. S městskou cyklistikou je to totiž jako s panictvím, alkoholem nebo plaváním: jde o poprvé. Jakmile si to jednou vyzkoušíte, získáte jistotu. A třeba pak začnete uvažovat i o ekole. V Praze k tomu směřuje nejen móda, ale i infrastruktura, která bude k cyklodopravě čím dál víc přátelštější.
Víkendový bonus
Od jara do podzimu o víkendu často hodím kolo do vlaku a popojedu někam k Benešovu nebo k Táboru. V krajině vesniček, polí a lesíků si dám podle nálady pár desítek kilometrů a vlakem se pak s kolem zase vrátím domů. Kdybych měl ekolo, vlak bych k podobným výletům nepotřeboval.
„Na Traceru Trek jsem objel celé takzvané Pražské kolo – cyklotrasu 101, která měří 120 kilometrů,“ vysvětluje Jakub, který i s oblečením váží asi 80 kilogramů. „Použil jsem třetí stupeň asistence a po dojezdu do cíle zbylo v baterii ještě asi 30 % energie. Znamená to, že bych na ni celkem ujel asi 150 kilometrů. Tohle městské kolo se tedy díky elektromotoru dá dobře použít i na celodenní výlety z Prahy po středních Čechách. V případě potřeby ho dobijete z obyčejné zásuvky v každé vesnické hospodě, než sníte oběd…“
Podobné články
Martin Miko
Dirk DigglerDoporučujeme
Jan Fiedler
