Podle výzkumu z letošního července žije zhruba třetina mladých ve věku od 20 do 30 let stále ještě u rodičů. Děti i rodiče se přitom shodují, že obě strany musí často dělat kompromisy a jejich soužití není vždycky zcela bezkonfliktní.
Z rozsáhlého průzkumu agentury STEM/MARK z letošního léta, kterého se zúčastnila více než tisícovka respondentů z řad dětí i rodičů, vyplynulo, že Češi jsou velmi tolerantní národ. Spolubydlení odrostlých dětí a rodičů totiž klade na obě strany nemalé nároky.
Proč dospělé děti zůstávají i po ukončení studií v rodičovském hnízdě? A kde jsou nejintenzivnější třecí plochy tohoto nepřirozeného soužití? Co tzv. "mamánky" motivuje rodiče konečně opustit a začít žít svůj vlastní plnohodnotný život?
Rozhodujícím kritériem jsou jednoznačně finance. Respektive jejich nedostatek. Ty tvoří bariéru osamostatnění pro drtivou většinu respondentů z řad mladých lidí. Celých 97 % z nich má hluboko do kapsy a bojí se, že by samostatné bydlení jednoduše neutáhli. Více než 70 % z nich by se také těžko loučilo s komfortem, na který jsou z bydlení s rodiči zvyklí. Více než 60 % má strach z odpovědnosti a nechce se jim rozhodovat o svém životě zcela samostatně. A 31 % by se prostě stýskalo - bojí se oslabení rodinných vazeb a vztahů.
Klíčové je ale finanční hledisko. Přitom ale více než dvě třetiny rodičů svým dětem na vlastní bydlení spoří. Průměrně vylétnou děti z hnízda se 130 000 korunami v kapse, nebo spíše na účtě. Navzdory tvzení odrostlých dětí, že vše se točí okolo peněz, je hlavním impulsem k postavení se na vlastní nohy vážný partnerský vztah. Mamánci prostě nejsou moc v kurzu...
Co dalšího by těm, kteří bydlí u rodičů déle než je zdrávo, odchod vstříc životu, ve kterém budou vlastními pány, usnadnilo? Kromě hmotného zabezpečení a dalších materiálních faktorů, jako jsou například vlastní byt, dobře placená práce apod., se značná část z nich překvapivě shodla na tom, že by se v této problematice měl více angažovat stát a mladým pomáhat se samostatným startem. Téměř 10 % respondentů má za to, že bydlení pro mladé by mělo být v režii státu.
Když už děti, respektive dospělí, u rodičů bydlí, měli by se aktivně podílet na chodu domácnosti. A to jak finančně, tak v naturáliích - v podobě domácích prací. O tom žádná. Shodlo se na tom i 97 % všech tázaných - rodičů i dětí.
Soužití dvou generací ale skřípe i když se dodržují všechna domluvená pravidla. Nejzásadnější dopad má na osobní život - rodičů i dětí. Pro mladé je obtížné navázat a hlavně udržet trvalejší vztah, když si svého partnera vodí na rande do dětského pokojíčku. Problém s tím má více než polovina dotazovaných. Čtvrtina pak uvedla, že má v tomto ohledu i nepříjemnou osobní zkušenost - vyrušení rodiči v intimní chvíli nebo třeba hádky o způsobu vedení soukromého života.
V některých ohledech jsou ale Češi velmi tolerantní. Většině rodičů (konkrétně 71 %)třeba nevadí, když si jejich syn nebo dcera vodí partnera na noc domů. Noční návraty nerozhodí 61 % rodičů, přespávání mimo domov 59 % z nich a 35 % rodičů toleruje pořádání domácích mejdanů.
Zajímavý je v tomto ohledu rozdílný přístup v jednotlivých částech země. Moravským rodičům zas tolik nevadí pozdní návraty a konzumace alkoholu, v Čechách (a hlavně v Praze) jsou v tomto směru rodiče přísnější. Mnohem větší benevolence u nich ale panuje v případě nočních partnerských návštěv, ke kterým mají moravští rodiče často značnou averzi.
Na tom, že bydlení s rodiči je jeden velký kompromis, se shoduje 85 % respondentů průzkumu. V životě budete muset udělat ještě spoustu kompromisů, ale pokud chcete jít dopředu, měli byste udělat první krok a osamostatnit se. Pokud se nacházíte v podobné situaci (případně znáte někoho, kdo do dětského pokojíčku už dávno nepatří) a nevíte, jak na to, nechte si poradit na www.zvedejkotvy.cz.
A TADY máte 24 důvodů, proč je skvělé a užitečné, když člověk bydlí sám.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
