Muž ve stínu: manžela Marie Terezie u dvora nikdo nebral vážně, schopný podnikatel přitom zachránil císařskou pokladnu – G.cz
Vyhledávání

Muž ve stínu: manžela Marie Terezie u dvora nikdo nebral vážně, schopný podnikatel přitom zachránil císařskou pokladnu

František I. Štěpán Lotrinský na vídeňský dvůr nikdy moc nezapadl, o to více času měl na podnikání, díky kterému nashromáždil obrovské jmění.
Zdroj: Wikimedia.org

Ji zná každý Čech už od základky, o něm ale už takové povědomí nepanuje. Marie Terezie byla bezpochyby významnou panovnicí a důležitou osobou našich dějin. I když císařskou moc držela pevně ve svých rukou, za finanční stabilitu říše vděčila svému manželovi, Františku Lotrinskému. Muž, který nikdy tak úplně nepřijal manýry šlechty, byl totiž extrémně nadaným podnikatelem. Z peněz, které vydělal, dokázala jeho choť zaplatit značnou část státního dluhu a ještě zabezpečit příbuzné a potomstvo na několik desítek let dopředu.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 4.1.2018, 08:00

Císař se zvyky měšťana

Marie Terezie byla první a jedinou ženou, která kdy usedla na český trůn. Postarala se o základ početné rodové linie, provedla mnoho významných reforem, vládla dlouhých 40 let. Ani tak silné a samostatné panovnici se ale nevyhnula láska, a tak, na rozdíl třeba od zatvrzelé panenské královny Alžběty I., se provdala, dle dostupných zdrojů zamilovaná, za Františka I. Štěpána Lotrinského.

Přes veškerou náklonnost ke svému muži si od něj ale do vládnutí mluvit nenechala, což se postupem času ukázalo jako moudré. Pro nás málo známý, manželkou zastíněný císař byl totiž primárně zdatným podnikatelem a nebýt jeho schopností, Marie Terezie by měla minimálně z ekonomického hlediska výrazně větší problémy.

Coby Francouz František na vídeňský dvůr moc nezapadl. Tamní šlechta mu dávala dost ostentativně najevo, že je pro ně cizincem, navíc, přes velmi příjemnou povahu, byl dost jiný než oni. Nepotrpěl si na pompéznost a okázalost, oblékal se nedostatečně a zamlouval se mu spíše uvolněnější, měšťanský způsob života. Ze všech těchto důvodů se potřeboval někde realizovat, a tak se pustil do byznysu.

Deset tisíc zaměstnanců

Prvním impulsem k Františkově obchodnímu rozmachu bylo úmrtí falcké kurfiřtky Anny Marie Luisy Medicejské, císařovy sestřenice, po které zdědil velké bohatství. Již předtím František dokázal zdatně a rapidně zlepšit hospodářství jiných oblastí, které spravoval, Lotrinska a Toskánska. S penězi po rodu Medici ale začal investovat ve velkém - skupoval různá panství, z nichž nejvýznamnější byla Holíč a Šaštín na Slovensku.

Zatímco jeho osobní pokladna se plnila příjmy z Itálie, František se osobně věnoval zakládání manufaktur právě v Holíči a dal vzniknout tzv. holíčské keramice, která se stala světoznámou. V Šaštíně posléze založil manufakturu na výrobu bavlněných tkanin. Ve všech svých podnicích a statcích nakonec zaměstnával něco málo přes 10 tisíc lidí a sám se stal jednou z nejbohatších osob své doby.

František byl tak movitý, že během sedmileté války zásoboval jak rakouskou, tak pruskou armádu, což bylo jedním z jeho nejzdařilejších obchodů. Založil několik bank s centrálou přímo v srdci Vídně a ve finále z vlastní kapsy půjčoval i habsburské státní pokladně, s vysokým úrokem. Skrze to nechala Marie Terezie svého muže spravovat ekonomické otázky říše, což vedlo k její finanční stabilizaci, která přetrvala až do Františkovy smrti v roce 1765.

O (peněžní) blaho svého rodu se ale císař staral i nadále. Svůj obrovský majetek odkázal rodině. Šlo o tak horentní sumu, že císařovna z jeho části umořila státní dluh, z části založila fond pro příslušníky habsbursko-lotrinské dynastie, kteří potřebovali finanční podporu. To se stalo základem majetku rodu, který ho živil ještě desítky dalších let.

A tady čtěte o netradiční kariéře nejmladšího Habsburka.

Podobné články

Doporučujeme

Další články