Stejně jako česká armáda, i ta americká občas odprodává některé nadbytečné položky. Australskému architektovi Alexanderu Michaelovi padlo do oka raketové silo poblíž letecké základny Plattsburgh ve státě New York, které také před dvěma dekádami za 160 000 dolarů koupil.
Za své peníze získal v podstatě jen 56 m hlubokou vybetonovanou díru se zrezivělým zařízením. Než uvnitř zařídil byt jako klícku, investoval dalších 300 000 dolarů. V sile pak našel svůj druhý domov. Má v něm kuchyni, ložnici a nechybí ani ovládací pult k odpálení balistické jaderné střely. Jak se dušuje na videu, cokoli jen šlo, to vrátil do původního stavu.
Michael odmítá, že by snad byl nějakým fandou do studené války či armádním nadšencem. Na silo pohlíží očima designéra. „Sila jsou zkonstruovaná s až mimořádným důrazem na svůj účel a nic jiného. To se odrazilo i v jejich architektonických kvalitách,“ pochvaluje si osobitou stavbu. „A vůbec, kolik znáte lidí, kteří mohou prohlásit, že vlastní raketové silo?“ odzbrojuje obtížné tazatele pídící se po smyslu jeho snažení.
Na silu oceňuje každičký detail včetně bezpečnostních prvků. Pokud by je zničil jaderný výbuch, vstup by se zřítil a jediný únik by byl stropním poklopem a pískem zasypanou betonovou šachtou na povrch. „Otevřeli byste poklop, nechali vysypat všechen ten písek a pak po dlouhém žebříku vylezli ven,“ přemítá Michael. Vzápětí ale pochybuje, že by se mu v takovém případě vůbec chtělo do zamořeného okolí vycházet.
Bydlení v silu je ovšem záludné i bez katastrof. Přehled o dění na povrchu si jeho obyvatel dělá prostřednictvím řady monitorů. „Jsou docela důležité, zvlášť když ztratíte pojem o čase. Což se bez přístupu k dennímu světlu či výhledu na slunce nebo měsíc přihodí snadno. I proto tu mám po zdech 20 hodin,“ vysvětluje.
A TADY máte 9 stejně pekelných výjevů z pražských bytů.