Malované děti s šátky kolem krku
Po převzetí moci komunisty v roce 1948 začal nový režim zkoumat možnosti, jak by mohl ovlivňovat myšlení obyvatel už od útlého věku, a právě založení mládežnické organizace se jevilo jako nejlepší řešení. Skaut však nepřipadal v úvahu, neboť byl komunisty vnímán jako projev buržoazní dekadence a kosmopolitismu, a bylo tudíž nežádoucí, aby otravoval myšlení mladých lidí.
Dne 24. dubna 1949 proběhla v Rádiopaláci ustavující konferencem, na které se čtyři mládežnické organizace sloučily v jednotný svaz mládeže a současně byla ustanovena Pionýrská organizace ČSM, takzvané Pionýrské oddíly Junáka.
Nejdříve fungovaly pionýrské oddíly poměrně volně, neboť ve většině vycházely ze skautských a junáckých tradic a jejich náplň a činnosti tomu odpovídaly. Pak ale začalo postupně přituhovat. Spolu s čistkami v padesátých letech začal režim upevňovat svou moc, což se promítlo i do fungování Pionýra. Jediným úkolem pro mládežnickou organizaci se tak stala výchova kovaných komunistů. Ostatní dětské spolky byly následně zakázány.
Oddíly vznikaly při základních a středních školách, i přes fakt, že mnohdy nebyly ani dostatečně personálně zajištěny. Masový nábor do organizace zajišťovaly učitelé. A musel sem každý, odmítnuti byli jen ti, které režim považoval za nepřípustné.
Zatímco Skaut se orientoval na pobyt v přírodě, pionýři cílili své aktivity na život ve městě, školení, hry, nástěnky a brigády. Nechyběly ani proslulé "spontánní" reakce na politické události, obdarovávání karafiáty, vítání hostů a besedy s členy strany. Po roce 1989 tato organizace zbavila svou činnost komunistické ideologie a pokračuje v práci s dětmi pod novým názvem Pionýr.
A tady čtěte 10 zajímavostí o Borisi Jelcinovi. Věděli jste, že se kolem Bílého domu toulal jen ve spodkách?