Po skončení veleúspěšného Mostu! Česká televize na pondělní večery ihned nasazuje další komediální seriál vlastní produkce. Je to něco úplně jiného, ale hit to bude stejný. Měl by být. Zkáza Dejvického divadla je ještě zábavnější než groteska ze severočeské metropole, zároveň je ale také chytřejší, takže zřejmě neosloví tak široké spektrum diváckých skupin. Na nepopiratelně vysoké kvalitě počinu Miroslava Krobota a Ondřeje Hübla to ovšem nic nemění, naopak.
Nejsou prachy, není divadlo
Kino předpremiéra všech šesti epizod chystaného seriálu České televize Zkáza Dejvického divadla byla několik týdnů předem vyprodaná stejně beznadějně, jako většina představení jednoho z nejpopulárnějších ansámblů v Česku. ČT pořad nasazuje od 4. března každé pondělí, dostatečně rychlí ale měli možnost zhlédnout 27. února všech šest půlhodinových epizod v řadě za sebou v kinosálech v asi čtyřech desítkách českých měst. První dojmy? Devadesátiprocentní hodnocení na ČSFD, chvála, nadšení.
Dejvičáky začínáme sledovat ve chvíli, kdy jim umělecký ředitel Mirek Krobot oznámí, že divadlo na další sezónu nedostalo grant od Magistrátu. Krobot rezignuje, vedení přebere Myšička a celý soubor musí společnými silami co nejrychleji vymyslet, kde sehnat peníze a divadlo zachránit. Čím zoufalejší tahle parta je, tím smutnější je pověstný duch Dejvického divadla.
Zkáza Dejvického divadla je po aktuálním hitu Most! dalším kouskem, který můžeme zařadit do žánru sitcomu, aniž bychom se museli hádat. Co to znamená? Především vynikající a vtipný scénář. Miroslav Krobot ho vytvořil společně se spisovatelem Ondřejem Hüblem. Inspirací jim byla Hüblova povídka Divotvorné hrnce. Krobotovi, který kousek sám režíroval, se do seriálu podařilo dostat to, kvůli čemu je dejvická scéna už roky kultovní; absurdní a černý humor. Začíná to lehce, tvůrci postupně přitvrdí a vše vyústí v takřka surreálný konec.
Kromě existenciální krize oblíbeného divadelního soboru ZDD ale nabízí i obecnější sondu do života těch, pro něž prkna znamenají svět. Finanční potíže, alkohol, snaha skloubit osobní život s bohémskou hereckou rozevlátostí, fanoušci, fanynky, snášení kritiky, komerce versus umění, stárnutí. Zní to banálně až klišovitě, ve ZDD ale není.
A koho to zajímá?
Ačkoliv Zkáza Dejvického divadla je neskutečně chytře vtipná a velmi kvalitní záležitost, nabízí se otázka, jestli dokáže dosáhnout stejné popularity jako seriál Most!. Sledovat obecnější témata jako rasismus či homofobii a hlavně prostředí, se kterým se více či méně dokáže většina národa nějak sžít, je jistě snažší cestou do diváckých srdcí než život malé hrstky umělců, komunity svérázné a uzavřené.
Tam, kde to Most! hrál na schopnost oslovit široké spektrum lidí od dělňasů v putice až po pražské intelektuály, má ale Zkáza Dejvického divadla sebe sama, rspt. své herce. Jednoduše řečeno, Most! nabízí přímočařejší fóry, ZDD profláklejší (a populárnější) ksichty. Když máte v jednom seriálu Krobota, Melíškovou, Trojana, Čermáka a Issovou, navíc hrající Krobota, Melíškovou, Trojana, Čermáka a Issovou, je to slušná výbava.
Výše uvedené hvězdy odvádí asi nejlepší výkony, skvělý je ale i Václav Neužil a Jaroslav Plesl, který dostal takřka výlučný prostor hned v první epizodě a je to super. Říká se, že hrát sám sebe není sranda, soubor ZDD ale dokázal opak. Zkáza Dejvického divadla nabízí zábavný vhled do života těch, které řada z nás obdivuje, miluje, svým způsobem k nim třeba i vzhlíží. Výsledek je autentický, díky takřka surreálným prvkům umělecký, ale zároveň dostatečně přístupný, a to aniž by snižoval nastavenou kvalitativní laťku. Smekáme. Tohle se fakt povedlo!
A tady čtěte recenzi na film Alita: Bojový Anděl.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
