Moshpit roku 1989 na státním iránském pohřbu: Každý ze zfanatizovaného davu si chtěl ukrást kus mrtvoly Chomejního – G.cz
Vyhledávání

Moshpit roku 1989 na státním iránském pohřbu: Každý ze zfanatizovaného davu si chtěl ukrást kus mrtvoly Chomejního

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Při pondělním smutečním průvodu v Teheránu bylo ušlapáno na 40 lidí. Není to ovšem poprvé, co se pohřeb íránského státníka zvrhnul chaos. Při pohřbu ajatolláha Chomejního v roce 1989 ušlapal dav 10 lidí a dalších 400 bylo vážně zraněno. Ke všemu pak dav ukradl rakev i smrtvolou imáma...

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 8.1.2020, 09:48

To si říkáte truchlící?

Vůdce islámské revoluce z roku 1979 a jeden z nejkrutějších vládců Blízkého východu, ajatolláh Chomejní zemřel 4. června 1989 ve věku 86 let po několika letech chatrného zdraví. Smuteční průvodu, který se odehrál toho dne patří k nejmasovějším akcím, které se kdy v hlavním městě Íránu Teheránu udály. Podle odhadů západních novinářů se dav truchlících odhaduje na 2,5 až 3,5 milionů lidí – v horkém letním počasí byly po městě rozestavěny hasičské vozy, které kropily účastníky průvodu studenou vodou. I tak se ale průvod změnil v tragédii – na 10 lidí bylo ušlapáno a více než 400 bylo těžce zraněno. Dalších několik tisíc muselo být ošetřeno.

O den později pak bylo tělo mrtvého imáma letecky přeneseno na sever města, kde byl zesnulý v klimatizovaném skleněném pouzdru zabalen do tradičního islámského bílého pohřebního roucha vystaven po celý den. Statisíce občanů se vydaly naposledy rozloučit se svým vůdcem. Den poté bylo tělo umístěno do rakve, která měla být v průvodu přenesena na hřbitov na jihu města. Milionový dav truchlících ale něco takového nedovoloval, a tak byl mrtvý imám naložen do helikoptéry, která následně převezla jeho tělo na hřbitov. Co následovalo poté, patří asi k nejbizarnějším momentům, jaké kdy jakýkoliv pohřeb provázely.

Kdo krade rakve?

Před vykopanou jámou na Chomejního čekal další gigantický dav – zatímco vojáci vykládali rakev z helikoptéry, prorazili zfanatizovaní truchlící policejní bariéru a před zraky překvapených členů Revolučních gard vytáhli rakev s mrtvým ajatolláhem z ještě nastartované helikoptéry. Než stihli šokovaní vojáci zakročit, přímo před nimi rozmlátil šílící dav dřevěnou rakev, aby ještě naposledy mohl vidět mrtvolu své modly. Během toho ještě stihli pomatení fanatici porazit imámova syna na zem, který s hrůzou v očích musel pozorovat, jak z mrtvoly jeho otce začal dav trhat bílé pohřební roucho, které si ti šťastnější odnášeli jako náboženskou relikvii. Dav se uklidnil, až když začali příslušníci Revolučních gard střílet do vzduchu – ti pak potrhaného Chomejního naložili do helikoptéry a za křiku zcela pomatených truchlících odletěli i s mrtvolou do bezpečí.

Ještě ten den uspořádala vláda pohřeb druhý, skromnější, tentokrát s mnohem početnější vojenskou ochrankou. I v tomto případě na imáma čekala další skupina fanatiků, kteří se opět pokusili překonat vojáky, kteří mrtvolu bránili ještě urputněji než předtím. Aby se neopakovalo fiasko z předchozího pohřbu, byl tentokrát Chomejní přivezen v kovové rakvi a okamžitě spuštěn do země. Ze strachu, že by se někteří dobrodruzi pokusili tělo vykopat, byla rakev okamžitě překryta betonovými deskami a následně zasypaná tlustou vrstvou hlíny. A tak skončil neslavný pohřeb jednoho z nejhorších masových vrahů druhé poloviny 20. století. Dobře mu tak.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu